Maca: Rostlinný elixír vitality a duševní odolnosti

Charakteristika a tradiční užití

Maca horská / řeřicha peruánská (Lepidium meyenii Walp.), známá také jako peruánský ženšen, je dvouletá rostlina z čeledi brukvovitých (Brassicaceae), původem z vysokohorských oblastí centrálních And, především z peruánské provincie Junín, kde roste ve výškách 3500–4500 m n. m. V extrémních klimatických podmínkách s intenzivním UV zářením, častými mrazy a silným větrem se maca vyvinula jako vysoce odolná a adaptabilní plodina s cennou nutriční a biologickou hodnotou (Huarancca Reyes et al., 2020). Hospodářsky využívanou částí je zdužnatělý hypokotyl (kořen), tvarem připomínající ředkvičku, jenž se vyskytuje v různých barevných variantách – od bílé a žluté až po fialovou či černou, přičemž se předpokládá, že barva kořene koreluje s rozdíly v chemickém složení a biologické aktivitě (Meissner et al., 2017). Tradičně byla maca konzumována zejména ve formě sušeného a vařeného kořene, z něhož se připravovala kaše (mazamorra de maca), nákypy nebo fermentovaný nápoj (maca chicha). Čerstvá maca se vařila podobně jako brambory (Ochoa, 2001). Původní obyvatelstvo And využívalo macu nejen jako základní složku stravy, ale také jako cenný obchodní artikl směňovaný za jiné komodity v nižších nadmořských výškách. Historické záznamy ze 17. století uvádějí její využití k posílení plodnosti u lidí i hospodářských zvířat a jako tonikum, zejména pro ženy po menopauze (Mujica et al., 2025). Přestože je v současnosti často označována za afrodiziakum, její hlavní tradiční funkce spočívala v podpoře vitality, fyzické vytrvalosti a odolnosti vůči stresu (Ulloa del Carpio et al., 2024). Spotřeba macy mezi původními obyvateli často přesahovala 100g denně, avšak vždy byla před konzumací tepelně upravena, protože syrový kořen byl považován za nevhodný až toxický pro lidské zdraví (Gonzales et al., 2009).

Chemické složení a mechanismus účinku

Chemické složení je značně variabilní a ovlivněno řadou faktorů, včetně genotypu, půdních a klimatických podmínek, nadmořské výšky, země původu a způsobu zpracování suroviny (Clément et al., 2010; Li et al., 2025). Hlavní složkou sušeného hypokotylního kořene jsou sacharidy (59–75 %), které zajišťují vysokou energetickou hodnotu. Dále obsahuje 10–16% bílkovin s vysokým podílem esenciálních aminokyselin, přibližně 8–8,5% vlákniny a kolem 2,2% lipidů, jejichž profil zahrnuje zejména palmitovou, linolovou a olejovou kyselinu (Malík and Tlustoš, 2023). Kořen je rovněž bohatý na vitaminy skupiny B, vitamin C a E a na minerální prvky, jako je železo, vápník, měď, zinek, fosfor, draslík a jód. Geografický původ ovlivňuje složení – např. peruánské vzorky vykazují vyšší hladiny zinku, zatímco čínské obsahují více mědi a sodíku (Chen et al., 2017). Vzorky z vyšších nadmořských výšek mívají zvýšený obsah fosforu (Ulloa del Carpio et al., 2024). Kromě základních živin obsahuje maca řadu unikátních sekundárních metabolitů. Mezi nejvýznamnější patří glukosinoláty, zejména glukotropaeolin, glukolimnantin, benzylglukosinolát a p-methoxybenzylglukosinolát, které jsou odpovědné za charakteristickou chuť a některé biologické účinky (Chen et al., 2021). Specifické pro macu jsou macaeny a macamidy – macaeny představují nenasycené deriváty mastných kyselin a macamidy (např. N-benzylhexadekanamid, známý také jako macamid 1 nebo macamid B) jejich amidové formy (Obr. 1). Tyto látky vznikají pravděpodobně přeměnou výchozích lipidových a alkaloidních prekurzorů a slouží jako chemotaxonomické markery druhu (Ulloa del Carpio et al., 2024). V této biosyntetické linii hrají důležitou roli také alkaloidní deriváty hydantoinu – tzv. macahydantoiny, zahrnující také 2-thiohydantoinové struktury (macathiohydantoiny) a další jako meyeniihydantoiny. Tyto hydantoinové deriváty jsou považovány za možné prekurzory výše zmíněných macamidů a macaenů a mohou mít vlastní biologickou aktivitu (Minich et al., 2024). Dalšími bioaktivními složkami jsou steroly (např. stigmasterol, β-sitosterol), flavonoidy, alkaloidy (včetně lepidilinů, macaridinů, macapirrolinů), polyfenoly, volné mastné kyseliny a komplexní polysacharidy (Chen et al., 2021). Polysacharidové frakce extrahované z listů a kořenů vykazují významnou antioxidační kapacitu, schopnost eliminovat volné radikály (např. DPPH, superoxidy, hydroxylové radikály) a stimulovat nespecifickou imunitní odpověď aktivací makrofágů (Li et al., 2017; Wu et al., 2024). Macamidy a macaeny mohou působit na centrální nervový systém a přispívat k nootropním a adaptogenním účinkům macy, mimo jiné i díky ovlivnění endokanabinoidního systému (Ulloa del Carpio et al., 2024). Multivariační analýzy provedené na vzorcích macy z různých lokalit potvrdily výrazné rozdíly v obsahu těchto bioaktivních látek nejen mezi zeměmi (např. Peru vs. Čína), ale i mezi jednotlivými ekotypy, což zdůrazňuje význam standardizace při výrobě doplňků stravy (Chen et al., 2017).

Obrázek 1. Maca horská a její charakteristické sekundární metabolity.

Biologické účinky

Maca je tradičním adaptogenním rostlinným produktem, který díky svému komplexnímu spektru bioaktivních látek vykazuje široké spektrum farmakologických účinků, zahrnujících neuroprotektivní (Pino-Figueroa et al., 2010), nootropní (Malík and Tlustoš, 2023), antioxidační (Alarcón Yaquetto et al., 2021), protizánětlivé (Purnomo et al., 2021), hepatoprotektivní (Zhang et al., 2017), antitumorové (Fu et al., 2021), a endokrinní aktivity (Ulloa del Carpio et al., 2024). Neuroprotektivní účinky macy jsou spojovány s aktivací autofagie, zlepšením mitochondriálních funkcí a podporou neurogeneze a synaptické plasticity, což přispívá k jejímu potenciálu zlepšovat kognitivní funkce, paměť a motorickou koordinaci, jak bylo doloženo v preklinických modelech i klinických studiích (Malík and Tlustoš, 2023; Pino-Figueroa et al., 2010). Významnou roli zde hraje modulace neuroinflamace prostřednictvím inhibice prozánětlivých cytokinů, zejména tumorového nekrotizujícího faktoru alfa (TNF-α) a interleukinu 6 (IL-6), a aktivace antioxidačních enzymů, jako jsou superoxiddismutáza a glutathion peroxidáza, které snižují oxidační stres a lipidovou peroxidaci. Protizánětlivé působení je dále podpořeno schopností modulovat signalizaci jaderného faktoru kappa B (NF-κB), což je transkripční faktor regulující genovou expresi zánětlivých mediátorů (Purnomo et al., 2021; Yu et al., 2020; Yu et al., 2021). Hepatoprotektivní účinky jsou spojené s ochranou jaterních buněk před toxickým poškozením a podporou detoxikačních enzymů (Zhang et al., 2017). Antikancerogenní aktivity byly demonstrovány v několika in vitro studiích, kde extrakty nebo izolované sloučeniny vykazovaly cytotoxické účinky na různé nádorové buněčné linie, včetně karcinomu plic, jater a prsou, a zároveň zvyšovaly efektivitu imunoterapie (Fu et al., 2021; Kasprzak et al., 2024). V oblasti reprodukčního zdraví maca podporuje spermatogenezi, zvyšuje kvalitu spermií a endogenní produkci testosteronu, přičemž u žen přispívá ke zmírnění příznaků menopauzy a regulaci hormonální rovnováhy (Bower-Cargill et al., 2022). Fyzickou výkonnost maca zlepšuje zejména u sportovců; studie zaznamenaly zvýšení maximální spotřeby kyslíku (VO₂max), tedy maximálního množství kyslíku, které organismus dokáže využít během intenzivního cvičení, a zkrácení času potřebného k dokončení vytrvalostního běhu (Huerta Ojeda et al., 2025; Liu et al., 2024). Dále se uvádí pozitivní vliv na metabolické procesy, včetně antidiabetického a hypolipidemického efektu, a její schopnost podporovat trávení a střevní mikroflóru (Ulloa del Carpio et al., 2024).

Dávkování a bezpečnost užívání

Na základě dostupných preklinických i klinických dat lze L. meyenii považovat za rostlinu s příznivým bezpečnostním profilem. Podle předběžného hodnocení United States Pharmacopeia (USP) z roku 2009, aktualizovaného v roce 2017, nebyly při užívání běžně dostupných forem, jako jsou prášek z kořene, želatinový prášek a standardizovaný suchý extrakt, zjištěny žádné závažné nežádoucí účinky (Minich et al., 2024). Nicméně u extraktů připravených netradičními technologiemi (např. hydroalkoholická extrakce) existuje teoretické riziko přítomnosti látek, které nejsou součástí tradičně konzumovaného spektra fytonutrientů a mohou mít odlišný farmakokinetický a toxikologický profil. Zvláštní pozornost je proto věnována produktům obsahujícím izolované nebo koncentrované bioaktivní složky, jako jsou macamidy, glukosinoláty a aminokyseliny, jejichž účinky a biologická dostupnost se mohou výrazně lišit od celé rostlinné matrice (Ulloa del Carpio et al., 2024). Optimální dávkování macy pro humánní použití nebylo dosud jednoznačně stanoveno. V intervenčních studiích na lidech byla účinná a dobře tolerovaná denní dávka v rozmezí 1,5–3g sušeného kořene (Malík and Tlustoš, 2023). V preklinických experimentech vykazovaly různé extrakty z macy nízkou akutní toxicitu. Například 50% letální dávka (LD₅₀) při perorální aplikaci činila 17 g/kg tělesné hmotnosti u potkanů a více než 15 g/kg u myší (Chen et al., 2021). In vitro testy rovněž prokázaly minimální cytotoxicitu – např. vodný a methanolový extrakt nevykazovaly toxické účinky na hepatocyty při koncentracích až 10 mg/ml (Loba-Pasternak et al., 2025; Valentová et al., 2006). Dlouhodobé podávání extraktů (např. 1 g/kg/den po dobu 90 dnů) u zvířat nevedlo k patologickým změnám jater nebo nervového systému (Ulloa del Carpio et al., 2024). Humánní klinické studie, zaměřené na denní perorální podávání 2–3g prášku nebo extraktu po dobu 8–12 týdnů, neprokázaly výskyt vážných nežádoucích účinků (Gonzales-Arimborgo et al., 2016). Výjimečně byly pozorovány mírné a přechodné symptomy jako gastrointestinální dyskomfort, bolesti hlavy, podrážděnost či zvýšení aktivity jaterních enzymů (aspartátaminotransferázy, AST) a diastolického krevního tlaku (Ulloa del Carpio et al., 2024). Při extrémně vysoké konzumaci (např. 300ml likéru s 50% ethanolem a extraktem z macy denně po dobu 10 dnů) byl popsán ojedinělý případ jaterního poškození, který však nesouvisí s běžnou perorální suplementací (Xiao et al., 2017). Významná byla také studie zahrnující 600 osob z peruánských And, která potvrdila absenci rozdílů v klinických parametrech (funkce jater, ledvin, lipidový profil) mezi pravidelnými a nepravidelnými konzumenty macy (Ulloa del Carpio et al., 2024). I přes příznivý bezpečnostní profil existují ojedinělé kazuistiky naznačující možné nežádoucí účinky, například epizodu vaginálního krvácení u mladé ženy (Srikugan et al., 2011), manickou epizodu u muže bez psychiatrické anamnézy či elevaci močovinového dusíku po podávání vysokých dávek (Quandt and Puga, 2016; Ulloa del Carpio et al., 2024). Informace o farmakokinetických interakcích jsou velmi omezené. Nedávná přehledová práce identifikovala možnou interakci mezi macou a tetracyklickým antidepresivem mianserinem, pravděpodobně zprostředkovanou inhibicí jaterního cytochromu P450 3A4 (CYP3A4), což mohlo vést k zvýšení plazmatických hladin léčiva a rozvoji nežádoucích účinků (Siwek et al., 2023). Z uvedeného vyplývá, že při běžném perorálním užívání standardizovaných forem macy je riziko nežádoucích účinků minimální. Nicméně při použití koncentrovaných extraktů, zejména u osob s hormonálně senzitivními poruchami (např. estrogenně závislé nádory), či při současném užívání více léčiv, je na místě zvýšená opatrnost a doporučuje se konzultace s lékařem (Ulloa del Carpio et al., 2024).

Možné alternativy a související přípravky

Vedle macy existuje řada dalších rostlinných adaptogenů a funkčních potravin s podobným zaměřením. Mezi nejčastěji zmiňované patří vitánie snodárná (Withania somnifera),ženšen pravý (Panax ginseng), rozchodnice růžová (Rhodiola rosea), eleuterokok ostnitý (Eleutherococcus senticosus) či kotvičník zemní (Tribulus terrestris). Tyto rostliny se tradičně využívají ke zlepšení odolnosti vůči stresu (Tóth-Mészáros et al., 2023), fyzické i psychické výkonnosti a reprodukčního zdraví (Manikyam, 2024; Smith et al., 2021), přičemž jejich účinky jsou podpořeny různou mírou vědeckého zkoumání. Na trhu doplňků stravy bývají často kombinovány v komplexních přípravcích určených k podpoře vitality a hormonální rovnováhy. Maca se v těchto přípravcích vyskytuje jak samostatně, tak ve směsích s dalšími aktivními látkami, jako jsou extrakty z výše uvedených rostlin, aminokyseliny (např. L-arginin) či vitamíny (Hajdu et al., 2015). Podle databáze Innova Markets Insights bylo v roce 2023 na světovém trhu evidováno přes 1400 produktů obsahujících macu. V Evropské unii jsou tradiční formy macy, jako prášek z vařeného kořene, považovány za běžné potraviny, zatímco purifikované extrakty spadají pod legislativu tzv. nové potraviny (novel food) a vyžadují zvláštní schválení. Při hodnocení těchto přípravků je proto důležité rozlišovat mezi tradičním použitím a moderními koncentráty, které se mohou lišit jak v účinnosti, tak v bezpečnostním profilu (Ulloa del Carpio et al., 2024).

Pro Kratom World sepsal:
Ing. Matěj Malík, Ph.D.
Vědecký pracovník, postdoktorand
Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, ČZU
Katedra agroenvironmentální chemie a výživy rostlin

Reference

Alarcón Yaquetto, D.E., Paz Aparicio, V.M., Gonzales, G.F., 2021. Chapter 49 - The antioxidant effect of Peruvian maca (Lepidium meyenii), In: Patel, V.B., Preedy, V.R. (Eds.), Toxicology. Academic Press, London, UK, pp. 519-525. https://doi.org/10.1016/B978-0-12-819092-0.00050-9.

Bower-Cargill, C., Yarandi, N., Petróczi, A., 2022. A systematic review of the versatile effects of the Peruvian Maca Root (Lepidium meyenii) on sexual dysfunction, menopausal symptoms and related conditions. Phytomedicine Plus. 2, 100326. https://doi.org/10.1016/j.phyplu.2022.100326.

Clément, C., Diaz Grados, D.A., Avula, B., Khan, I.A., Mayer, A.C., Ponce Aguirre, D.D., Manrique, I., Kreuzer, M., 2010. Influence of colour type and previous cultivation on secondary metabolites in hypocotyls and leaves of maca (Lepidium meyenii Walpers). Journal of the Science of Food and Agriculture. 90, 861-869. https://doi.org/10.1002/jsfa.3896.

Fu, L., Wei, J., Gao, Y., Chen, R., 2021. Antioxidant and antitumoral activities of isolated macamide and macaene fractions from Lepidium meyenii (Maca). Talanta. 221, 121635. https://doi.org/10.1016/j.talanta.2020.121635.

Gonzales-Arimborgo, C., Yupanqui, I., Montero, E., Alarcón-Yaquetto, D.E., Zevallos-Concha, A., Caballero, L., Gasco, M., Zhao, J., Khan, I.A., Gonzales, G.F., 2016. Acceptability, Safety, and Efficacy of Oral Administration of Extracts of Black or Red Maca (Lepidium meyenii) in Adult Human Subjects: A Randomized, Double-Blind, Placebo-Controlled Study. Pharmaceuticals. 9, 49. https://doi.org/10.3390/ph9030049.

Gonzales, G.F., Gonzales, C., Gonzales-Castañeda, C., 2009. Lepidium meyenii (Maca): A Plant from the Highlands of Peru – from Tradition to Science. Forschende Komplementärmedizin / Research in Complementary Medicine. 16, 373-380. https://doi.org/10.1159/000264618.

Hajdu, Z., Lorántfy, L., Jedlinszki, N., Boros, K., Hohmann, J., Csupor, D., 2015. Quality control of maca-containing (Lepidium meyenii Walp.) dietary supplements. Acta Alimentaria. 44, 461-467. https://doi.org/10.1556/066.2015.44.0018.

Huarancca Reyes, T., Esparza, E., Crestani, G., Limonchi, F., Cruz, R., Salinas, N., Scartazza, A., Guglielminetti, L., Cosio, E., 2020. Physiological responses of maca (Lepidium meyenii Walp.) plants to UV radiation in its high-altitude mountain ecosystem. Scientific Reports. 10, 2654. https://doi.org/10.1038/s41598-020-59638-4.

Huerta Ojeda, Á., Rodríguez Rojas, J., Cancino-López, J., Barahona-Fuentes, G., Pavez, L., Yeomans-Cabrera, M.-M., Jorquera-Aguilera, C., 2025. Effects of Maca (Lepidium meyenii Walp.) on Physical Performance in Animals and Humans: A Systematic Review and Meta-Analysis. Nutrients. 17, 107. https://doi.org/10.3390/nu17010107.

Chen, L., Li, J., Fan, L., 2017. The Nutritional Composition of Maca in Hypocotyls (Lepidium meyeniiWalp.) Cultivated in Different Regions of China. Journal of Food Quality. 2017, 3749627. https://doi.org/10.1155/2017/3749627.

Chen, R., Wei, J., Gao, Y., 2021. A review of the study of active components and their pharmacology value in Lepidium meyenii (Maca). Phytotherapy Research. 35, 6706-6719. https://doi.org/10.1002/ptr.7257.

Kasprzak, D., Gaweł-Bęben, K., Kukula-Koch, W., Strzępek-Gomółka, M., Wawruszak, A., Woźniak, S., Chrzanowska, M., Czech, K., Borzyszkowska-Bukowska, J., Głowniak, K., Matosiuk, D., Orihuela-Campos, R.C., Jodłowska-Jędrych, B., Laskowski, T., Meissner, H.O., 2024. Lepidium peruvianum as a Source of Compounds with Anticancer and Cosmetic Applications. International Journal of Molecular Sciences. 25, 10816. https://doi.org/10.3390/ijms251910816.

Li, K., Chongbo, Z., Ming, D., Runxin, R., Maomao, F., Yaya, B., Jing, W., Qiao, Z., and Luan, F., 2025. Global Research Status of Maca (Lepidium MeyeniiWalp.): A Bibliometric Analysis of Hotspots, Bursts, and Trends. Drug Design, Development and Therapy. 19, 2329-2349. https://doi.org/10.2147/DDDT.S499849.

Li, S., Hao, L., Kang, Q., Cui, Y., Jiang, H., Liu, X., Lu, J., 2017. Purification, characterization and biological activities of a polysaccharide from Lepidium meyenii leaves. International Journal of Biological Macromolecules. 103, 1302-1310. https://doi.org/10.1016/j.ijbiomac.2017.05.165.

Liu, M.-C., Weng, P.-W., Chien, Y.-H., Wu, M.-H., Hsu, W.-B., Chen, S.-W., Yang, M.-T., 2024. Effects of lepidium meyenii (Maca) extract supplementation on oxidative stress, muscle damage, and aerobic capacity after exhaustive endurance exercise. Isokinetics and Exercise Science. 32, 349-357. https://doi.org/10.3233/ies-240006.

Loba-Pasternak, W., Aksoy, M.O., Stuper-Szablewska, K., Szwajkowska-Michalek, L., Kolodziejski, P., Szczerbal, I., Nowacka-Woszuk, J., 2025. The Effects of Peruvian maca (Lepidium meyenii) Root Extract on In Vitro Cultured Porcine Fibroblasts and Adipocytes. Molecules. 30, 847. https://doi.org/10.3390/molecules30040847.

Malík, M., Tlustoš, P., 2023. Nootropic Herbs, Shrubs, and Trees as Potential Cognitive Enhancers. Plants. 12, 1364. https://doi.org/10.3390/plants12061364.

Manikyam, H.K., 2024. Chapter 11 Medicinal plants and alternative therapies for reproductive system health, In: Hammad, U., Abdur, R., Maria, D. (Eds.), Nutraceuticals. De Gruyter, Berlin, Boston, pp. 237-266. https://doi.org/10.1515/9783111317601-011.

Meissner, H.O., Mscisz, A., Baraniak, M., Piatkowska, E., Pisulewski, P., Mrozikiewicz, M., Bobkiewicz-Kozlowska, T., 2017. Peruvian Maca (Lepidium peruvianum)–III: The effects of cultivation altitude on phytochemical and genetic differences in the four prime maca phenotypes. International Journal of Biomedical Science. 13, 58-73.

Minich, D.M., Ross, K., Frame, J., Fahoum, M., Warner, W., Meissner, H.O., 2024. Not All Maca Is Created Equal: A Review of Colors, Nutrition, Phytochemicals, and Clinical Uses. Nutrients. 16, 530. https://doi.org/10.3390/nu16040530.

Mujica, A., Andrade, N.J.P., Sørensen, M., 2025. Chapter 14 - Traditional uses, processes, and markets: the case of maca (Lepidium meyenii Walp.), In: Cereda, M.P., Vilpoux, O.F. (Eds.), Traditional Starch Food Products. Academic Press, pp. 293-311. https://doi.org/10.1016/B978-0-323-90844-3.00006-8.

Ochoa, C., 2001. Maca (Lepidium meyeniiwalp.; Brassicaceae): A nutritious root crop of the central andes. Economic Botany. 55, 344-345. https://doi.org/10.1007/BF02866557.

Pino-Figueroa, A., Nguyen, D., Maher, T.J., 2010. Neuroprotective effects of Lepidium meyenii(Maca). Annals of the New York Academy of Sciences. 1199, 77-85. https://doi.org/10.1111/j.1749-6632.2009.05174.x.

Purnomo, K.A., Korinek, M., Tsai, Y.-H., Hu, H.-C., Wang, Y.-H., Backlund, A., Hwang, T.-L., Chen, B.-H., Wang, S.-W., Wu, C.-C., Chang, F.-R., 2021. Decoding Multiple Biofunctions of Maca on Its Anti-allergic, Anti-inflammatory, Anti-thrombotic, and Pro-angiogenic Activities. Journal of Agricultural and Food Chemistry. 69, 11856-11866. https://doi.org/10.1021/acs.jafc.1c03485.

Quandt, P., Puga, M., 2016. Manic episode secondary to maca. European Psychiatry. 33, S339. https://doi.org/10.1016/j.eurpsy.2016.01.1188.

Siwek, M., Woroń, J., Wrzosek, A., Gupało, J., Chrobak, A.A., 2023. Harder, better, faster, stronger? Retrospective chart review of adverse events of interactions between adaptogens and antidepressant drugs. Frontiers in Pharmacology. 14. https://doi.org/10.3389/fphar.2023.1271776.

Smith, S.J., Lopresti, A.L., Teo, S.Y.M., Fairchild, T.J., 2021. Examining the Effects of Herbs on Testosterone Concentrations in Men: A Systematic Review. Advances in Nutrition. 12, 744-765. https://doi.org/10.1093/advances/nmaa134.

Srikugan, L., Sankaralingam, A., McGowan, B., 2011. First case report of testosterone assay-interference in a female taking maca (Lepidium meyenii). BMJ Case Reports. 2011, bcr0120113781. https://doi.org/10.1136/bcr.01.2011.3781.

Tóth-Mészáros, A., Garmaa, G., Hegyi, P., Bánvölgyi, A., Fenyves, B., Fehérvári, P., Harnos, A., Gergő, D., Nguyen Do To, U., Csupor, D., 2023. The effect of adaptogenic plants on stress: A systematic review and meta-analysis. Journal of Functional Foods. 108, 105695. https://doi.org/10.1016/j.jff.2023.105695.

Ulloa del Carpio, N., Alvarado-Corella, D., Quiñones-Laveriano, D.M., Araya-Sibaja, A., Vega-Baudrit, J., Monagas-Juan, M., Navarro-Hoyos, M., Villar-López, M., 2024. Exploring the chemical and pharmacological variability of Lepidium meyenii: a comprehensive review of the effects of maca. Frontiers in Pharmacology. 15, 1360422. https://doi.org/10.3389/fphar.2024.1360422.

Valentová, K., Buckiová, D., Křen, V., Pěknicová, J., Ulrichová, J., Šimánek, V., 2006. The in vitro biological activity of Lepidium meyenii extracts. Cell Biology and Toxicology. 22, 91-99. https://doi.org/10.1007/s10565-006-0033-0.

Wu, Z.-W., Peng, X.-R., Liu, X.-C., Wen, L., Tao, X.-Y., Al-Romaima, A., Wu, M.-Y., Qiu, M.-H., 2024. The structures of two polysaccharides from Lepidium meyenii and their immunomodulatory effects via activating NF-κB signaling pathway. International Journal of Biological Macromolecules. 269, 131761. https://doi.org/10.1016/j.ijbiomac.2024.131761.

Xiao, A., He, H.-Y., Chen, Q., Ma, S.-W., 2017. Drug-induced Liver Injury Due to Lepidium meyenii(Maca) Medicinal Liquor. Chinese Medical Journal. 130, 3005-3006. https://doi.org/10.4103/0366-6999.220314.

Yu, Z., Jin, W., Dong, X., Ao, M., Liu, H., Yu, L., 2020. Safety evaluation and protective effects of ethanolic extract from maca (Lepidium meyenii Walp.) against corticosterone and H₂O₂ induced neurotoxicity. Regulatory Toxicology and Pharmacology. 111, 104570. https://doi.org/10.1016/j.yrtph.2019.104570.

Yu, Z., Li, D., Zhai, S., Xu, H., Liu, H., Ao, M., Zhao, C., Jin, W., Yu, L., 2021. Neuroprotective effects of macamide from maca (Lepidium meyenii Walp.) on corticosterone-induced hippocampal impairments through its anti-inflammatory, neurotrophic, and synaptic protection properties. Food & Function. 12, 9211-9228. https://doi.org/10.1039/D1FO01720A.

Zhang, L., Zhao, Q., Wang, L., Zhao, M., Zhao, B., 2017. Protective effect of polysaccharide from maca (Lepidium meyenii) on Hep-G2 cells and alcoholic liver oxidative injury in mice. International Journal of Biological Macromolecules. 99, 63-70. https://doi.org/10.1016/j.ijbiomac.2017.01.125.