Ostropestřec mariánský: Přírodní ochrana jater a metabolická podpora

Ostropestřec mariánský (Silybum marianum) je rostlina s dlouhou historií využívání v medicíně, především pro ochranu jater a podporu metabolických funkcí organismu. Jeho hlavní aktivní složkou je silymarin, směs flavonolignanů, která příznivě ovlivňuje zdraví jater, regulaci hladiny krevního cukru a kardiovaskulárních funkcí. Kromě toho vykazuje protizánětlivé, antioxidační a antifibrotické vlastnosti, což jej činí významným terapeutickým prostředkem při léčbě různých jaterních onemocnění.

 

Biochemické složení a mechanismus účinku

Ostropestřec mariánský obsahuje primárně silymarin, který se skládá z flavonolignanů (silybin, silydianin, silychristin) a další bioaktivní látky, včetně taxifolinu, kvercetinu, kaempferolu a apigeninu (Raclariu-Manolică and Socaciu, 2023). Tyto látky mají silné antioxidační účinky a chrání jaterní buňky před oxidačním stresem a toxiny (Dhande et al., 2024). Silymarin podporuje regeneraci hepatocytů, inhibuje zánětlivé procesy a zvyšuje detoxikační schopnost jater inhibicí peroxidace lipidů (Surai et al., 2024). Má také antifibrotické účinky, neboť snižuje produkci kolagenu v játrech a zpomaluje progresi jaterní fibrózy (Jaffar et al., 2024). Výzkumy naznačují i jeho možné neuroprotektivní účinky díky redukci neuroinflamace a podpoře přežití neuronů v podmínkách oxidačního stresu (Yardım et al., 2021). Aktivuje enzymy zapojené do detoxikace xenobiotik, čímž podporuje eliminaci těžkých kovů a dalších toxických látek (Bjørklund et al., 2024). V případě toxické hepatitidy způsobené muchomůrkou zelenou (Amanita phalloides) silymarin zabraňuje vstupu toxinů do hepatocytů a urychluje jejich regeneraci (Tuğcan and Akpınar, 2025). Kromě toho je předmětem výzkumu jeho potenciální využití při léčbě jaterních komplikací spojených s užíváním některých léčiv, například při dlouhodobém podávání paracetamolu nebo chemoterapeutik (Okiljević et al., 2024; Wang et al., 2023).

 

Vliv na metabolismus cukrů a srdečně-cévní soustavu

Silymarin podporuje citlivost buněk na inzulín a pomáhá regulovat hladinu krevního cukru. Studie prokázaly jeho pozitivní vliv na glykemické parametry u pacientů s diabetem 2. typu (Ferdowsi et al., 2024). Kromě toho zlepšuje zdraví kardiovaskulárního systému snížením hladiny LDL cholesterolu a ochranou cévního endotelu. Mechanismus účinku spočívá v inhibici oxidačního stresu a zlepšení funkce mitochondrií v srdeční tkáni (Ferdowsi et al., 2024; Zalat et al., 2021). Některé studie naznačují, že silymarin může mít ochranný účinek na srdeční tkáň při ischemii a reperfuzním poškození. Moduluje také expresi genů spojených s metabolismem lipidů, což může přispět ke snížení rizika aterosklerózy (Kadoglou et al., 2022; Zalat et al., 2021).

 

Dávkování a interakce s jinými látkami

Doporučená denní dávka ostropestřce mariánského závisí na formě přípravku. Standardní dávkování silymarinu se pohybuje mezi 100–360 mg silibininu na jednotlivou dávku, přičemž denní maximum dosahuje 420–600 mg (Foghis et al., 2023). Farmakokinetické studie ukazují, že pouze 20–50 % silymarinu je absorbováno po perorálním podání, přičemž až 80 % dávky je vylučováno žlučí (Abenavoli and Milic, 2017; Javed et al., 2022). Modifikované nanoformulace, například fosfatidylcholinové nebo liposomální komplexy, zvyšují jeho biologickou dostupnost (Kesharwani et al., 2020). Ostropestřec lze kombinovat s dalšími hepatoprotektivními látkami, jako jsou kurkumin nebo N-acetylcystein, pro synergický účinek (Chaachouay, 2025). Přestože je silymarin obecně bezpečný, mohou nastat interakce s některými léky, například s warfarinem, statiny a některými cytostatiky, neboť ovlivňuje aktivitu enzymů cytochromu P450 (Likhodii et al., 2024). Nejčastějšími vedlejšími účinky jsou mírné gastrointestinální potíže, jako je nadýmání nebo průjem (Akhtar et al., 2023).

 

Možné alternativy a související přípravky

 

Podobné účinky jako ostropestřec mariánský mají i některé další rostlinné extrakty, např. schizandra čínská (Schisandra chinensis) nebo extrakt z artyčoku (Cynara scolymus), které podporují detoxikaci a zdraví jater (Pereira, 2016). Schizandra čínská obsahuje lignany s ochranným účinkem na jaterní buňky (Skalski et al., 2025), zatímco artyčok stimuluje produkci žluči a podporuje trávicí procesy (Moradi et al., 2021). Významná je rovněž kombinace silymarinu s resveratrolem, který zesiluje jeho antioxidační a protizánětlivé účinky (Farzanegan et al., 2019). Synergické kombinace těchto látek mohou zlepšit účinnost léčby jaterních onemocnění a metabolických poruch (Pereira, 2016).

 

Budoucí perspektivy využití ostropestřce mariánského

V posledních letech se zkoumá využití silymarinu v terapii neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova choroba a Parkinsonova choroba, díky jeho schopnosti inhibovat neuroinflamaci a oxidační stres v mozkové tkáni (Ashique et al., 2024). Rovněž se testuje jeho potenciál v onkologii, kde vykazuje antiproliferativní účinky u některých typů rakovinných buněk. Experimentální studie ukazují, že silymarin může ovlivňovat apoptózu nádorových buněk prostřednictvím modulace signálních drah spojených s přežitím buněk (Emadi et al., 2022; Wang et al., 2023). Dalším směrem je využití nanoformulací silymarinu pro zlepšení jeho biologické dostupnosti a terapeutické účinnosti (Kesharwani et al., 2020). Výzkumy se také zaměřují na jeho imunomodulační účinky a potenciál v léčbě autoimunitních onemocnění (Esmaeil et al., 2017; Surai et al., 2024).

 

Závěr

Ostropestřec mariánský je silný přírodní antioxidant s širokým spektrem účinků na lidské zdraví. Chrání játra, podporuje regulaci krevního cukru, prospívá srdci a vykazuje potenciál i v léčbě neurodegenerativních a onkologických onemocnění. Další klinické studie jsou zapotřebí k lepšímu pochopení jeho účinků a optimalizaci dávkování pro různé zdravotní indikace.

Pro Kratom World sepsal:
Ing. Matěj Malík, Ph.D.
Vědecký pracovník, postdoktorand
Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, ČZU
Katedra agroenvironmentální chemie a výživy rostlin

 

Zdroje:

• Abenavoli, L., Milic, N., 2017. Chapter 45 - Silymarin for Liver Disease, In: Muriel, P. (Ed.), Liver Pathophysiology. Academic Press, Boston, pp. 621-631. https://doi.org/10.1016/B978-0-12-804274-8.00045-X.
• Akhtar, M.N., Saeed, R., Saeed, F., Asghar, A., Ghani, S., Ateeq, H., Ahmed, A., Rasheed, A., Afzaal, M., Waheed, M., Hussain, B., Asif Shah, M., 2023. Silymarin: a review on paving the way towards promising pharmacological agent. International Journal of Food Properties. 26, 2256-2272. https://doi.org/10.1080/10942912.2023.2244685.
• Ashique, S., Mohanto, S., Kumar, N., Nag, S., Mishra, A., Biswas, A., Rihan, M., Srivastava, S., Bhowmick, M., Taghizadeh-Hesary, F., 2024. Unlocking the possibilities of therapeutic potential of silymarin and silibinin against neurodegenerative Diseases-A mechanistic overview. European Journal of Pharmacology. 981, 176906. https://doi.org/10.1016/j.ejphar.2024.176906.
• Bjørklund, G., Cruz-Martins, N., Goh, B.H., Mykhailenko, O., Lysiuk, R., Shanaida, M., Lenchyk, L., Upyr, T., Rusu, M.E., Pryshlyak, A., Shanaida, V., Chirumbolo, S., 2024. Medicinal Plant-derived Phytochemicals in Detoxification. Current Pharmaceutical Design. 30, 988-1015. https://doi.org/10.2174/1381612829666230809094242.
• Dhande, D., Dhok, A., Anjankar, A., Nagpure, S., 2024. Silymarin as an Antioxidant Therapy in Chronic Liver Diseases: A Comprehensive Review. Cureus. 16, e67083. https://doi.org/10.7759/cureus.67083.
• Emadi, E., Ghasemzadeh Rahbardar, M., Mehri, S., Hosseinzadeh, H., 2022. A review of therapeutic potentials of milk thistle (Silybum marianum L.) and its main constituent, silymarin, on cancer, and their related patents. Iranian Journal of Basic Medical Sciences. 25, 1166-1176. https://doi.org/10.22038/ijbms.2022.63200.13961.
• Esmaeil, N., Anaraki, S.B., Gharagozloo, M., Moayedi, B., 2017. Silymarin impacts on immune system as an immunomodulator: One key for many locks. International Immunopharmacology. 50, 194-201. https://doi.org/10.1016/j.intimp.2017.06.030.
• Farzanegan, A., Shokuhian, M., Jafari, S., Shirazi, F.S., Shahidi, M., 2019. Anti-histaminic Effects of Resveratrol and Silymarin on Human Gingival Fibroblasts. Inflammation. 42, 1622-1629. https://doi.org/10.1007/s10753-019-01023-z.
• Ferdowsi, S., Shidfar, F., Heidari, I., Kashi, M., Sohouli, M.H., Sarrafi Zadeh, S., 2024. Effect of silymarin on lipid profile and glycemic control in patients with type 2 diabetes mellitus. Phytotherapy Research. 38, 4667-4674. https://doi.org/10.1002/ptr.8273.
• Foghis, M., Bungau, S.G., Bungau, A.F., Vesa, C.M., Purza, A.L., Tarce, A.G., Tit, D.M., Pallag, A., Behl, T., ul Hassan, S.S., Radu, A.-F., 2023. Plants-based medicine implication in the evolution of chronic liver diseases. Biomedicine & Pharmacotherapy. 158, 114207. https://doi.org/10.1016/j.biopha.2022.114207.
• Chaachouay, N., 2025. Synergy, Additive Effects, and Antagonism of Drugs with Plant Bioactive Compounds. Drugs and Drug Candidates. 4, 4. https://doi.org/10.3390/ddc4010004.
• Jaffar, H.M., Al-Asmari, F., Khan, F.A., Rahim, M.A., Zongo, E., 2024. Silymarin: Unveiling its pharmacological spectrum and therapeutic potential in liver diseases—A comprehensive narrative review. Food Science & Nutrition. 12, 3097-3111. https://doi.org/10.1002/fsn3.4010.
• Javed, S., Kohli, K., Ahsan, W., 2022. Bioavailability augmentation of silymarin using natural bioenhancers: An in vivo pharmacokinetic study. Brazilian Journal of Pharmaceutical Sciences. 58, e20160. https://doi.org/10.1590/s2175-97902022e20160.
• Kadoglou, N.P.E., Panayiotou, C., Vardas, M., Balaskas, N., Kostomitsopoulos, N.G., Tsaroucha, A.K., Valsami, G., 2022. A Comprehensive Review of the Cardiovascular Protective Properties of Silibinin/Silymarin: A New Kid on the Block. Pharmaceuticals. 15, 538. https://doi.org/10.3390/ph15050538.
• Kesharwani, S.S., Jain, V., Dey, S., Sharma, S., Mallya, P., Kumar, V.A., 2020. An overview of advanced formulation and nanotechnology-based approaches for solubility and bioavailability enhancement of silymarin. Journal of Drug Delivery Science and Technology. 60, 102021. https://doi.org/10.1016/j.jddst.2020.102021.
• Likhodii, S., Chin, A.C., Baskin, L.B., 2024. Chapter 22 - Role of therapeutic drug monitoring to identify clinically significant drug–herbal supplement interaction, In: Dasgupta, A. (Ed.), Therapeutic Drug Monitoring (Second Edition). Academic Press, pp. 515-544. https://doi.org/10.1016/B978-0-443-18649-3.00015-X.
• Moradi, S., Shokri-Mashhadi, N., Saraf-Bank, S., Mohammadi, H., Zobeiri, M., Clark, C.C.T., Rouhani, M.H., 2021. The effects of Cynara scolymus L. supplementation on liver enzymes: A systematic review and meta-analysis. International Journal of Clinical Practice. 75, e14726. https://doi.org/10.1111/ijcp.14726.
• Okiljević, B., Martić, N., Govedarica, S., Andrejić Višnjić, B., Bosanac, M., Baljak, J., Pavlić, B., Milanović, I., Rašković, A., 2024. Cardioprotective and Hepatoprotective Potential of Silymarin in Paracetamol-Induced Oxidative Stress. Pharmaceutics. 16, 520. https://doi.org/10.3390/pharmaceutics16040520.
• Pereira, C.S.C., 2016. Providing scientific evidence for the use of dietary supplements: a case study in hepatoprotective plants, Departamento de Química Analítica, Nutrición y Bromatología. Universidad de Salamanca, Salamanca, pp. 1-204. https://doi.org/10.14201/gredos.129635.
• Raclariu-Manolică, A.C., Socaciu, C., 2023. Detecting and Profiling of Milk Thistle Metabolites in Food Supplements: A Safety-Oriented Approach by Advanced Analytics. Metabolites. 13, 440. https://doi.org/10.3390/metabo13030440.
• Skalski, B., Kuźniak, E., Kowalska, I., Sikora, M., Olas, B., 2025. A Review of the Biological Activity and Structure–Property Relationships of the Main Compounds from Schisandra chinensis. Nutrients. 17, 436. https://doi.org/10.3390/nu17030436.
• Surai, P.F., Surai, A., Earle-Payne, K., 2024. Silymarin and Inflammation: Food for Thoughts. Antioxidants. 13, 98. https://doi.org/10.3390/antiox13010098.
• Tuğcan, M.O., Akpınar, A.A., 2025. Mushroom poisoning: An updated review. Turkish Journal of Emergency Medicine. 25, 10-16. https://doi.org/10.4103/tjem.tjem_129_24.
• Wang, Y., Yuan, A.-J., Wu, Y.-J., Wu, L.-M., Zhang, L., 2023. Silymarin in cancer therapy: Mechanisms of action, protective roles in chemotherapy-induced toxicity, and nanoformulations. Journal of Functional Foods. 100, 105384. https://doi.org/10.1016/j.jff.2022.105384.
• Yardım, A., Kucukler, S., Özdemir, S., Çomaklı, S., Caglayan, C., Kandemir, F.M., Çelik, H., 2021. Silymarin alleviates docetaxel-induced central and peripheral neurotoxicity by reducing oxidative stress, inflammation and apoptosis in rats. Gene. 769, 145239. https://doi.org/10.1016/j.gene.2020.145239.
• Zalat, Z., Kohaf, N., Alm El-Din, M., Elewa, H., Abdel-Latif, M.M.M., 2021. Silymarin: A promising cardioprotective agent. Azhar International Journal of Pharmaceutical and Medical Sciences. 1, 13-21. https://doi.org/10.21608/aijpms.2021.52962.1014.