Guarana, známá také jako paulinie nápojná (Paullinia cupana Kunth), je tropická, stálezelená liána z čeledi mýdelníkovitých (Sapindaceae), původem z brazilské Amazonie. Domorodé kmeny ji pěstují a využívají již po staletí, přičemž ji považují za rostlinu s léčivým posláním. Název „guarana“ pochází z výrazu warana, což v jazyce Tupi-Guarani znamená „Boží oči“ — odkazující na vzhled jejích plodů, které připomínají lidské oko (Malík and Tlustoš, 2023). Plody jsou jasně červené tobolky, jež se při dozrání otevírají a odhalují jedno až tři černá semena, částečně krytá bílým míškem (Erickson et al., 1984). Tento charakteristický vzhled dal vzniknout legendě kmene Maués, podle níž keř vznikl ze zavražděného dítěte, jehož oči přetrvaly v podobě plodů (Marques et al., 2019a).
První písemná zmínka o guaraně pochází z roku 1669 od jezuitského misionáře Johannese Philippuse Bettendorfa, který popsal její užití proti horečkám, křečím a bolestem hlavy. V 18. století byla guarana využívána také jako prostředek proti průjmům. Tradičně se její semena suší, praží a melou na jemný prášek, jenž se následně přidává do nápojů s povzbuzujícími účinky. Místní obyvatelé ji od pradávna konzumovali pro zvýšení energie, potlačení hladu a zlepšení fyzické vytrvalosti (Marques et al., 2019b).
Botanicky se jedná o popínavou rostlinu s střídavými, zpeřenými listy, které nesou tři až pět menších lístků. Drobná květenství, složená z bílých až nazelenalých květů, se vyvíjejí v nápadné, jasně červené plody, z nichž obvykle dozrává jedno tmavě hnědé až černé semeno, velikostí připomínající lískový oříšek (Luiz Atroch and do Nascimento Filho, 2018).
Semena guarany obsahují vysoké množství purinových alkaloidů, zejména kofein, theobromin a theofylin (Obr. 1), přičemž obsah kofeinu se pohybuje mezi 2–8 %, což odpovídá přibližně 50 mg kofeinu na gram – tedy až pětinásobku obsahu v kávových zrnech (Baumann et al., 1995). Taniny tvoří přibližně 16 % hmotnosti semen a zpomalují uvolňování kofeinu, čímž prodlužují jeho stimulační účinek a snižují prudké energetické výkyvy. Mezi kondenzované třísloviny patří epikatechin, katechin a různé prokyanidiny, které vykazují silné antioxidační a protizánětlivé vlastnosti a přispívají tak k ochraně buněk před oxidačním poškozením (Malík and Tlustoš, 2023; Sangeeth Shyam Sundar et al., 2024).
Dále guarana ovlivňuje hladiny neurotransmiterů, jako jsou dopamin a noradrenalin, což může zlepšovat soustředění, paměť a reakční schopnosti (Torres et al., 2022). Kromě methylxantinů a tříslovin obsahují semena také polysacharidy, saponiny, mastné kyseliny a stopové prvky (mangan, rubidium, nikl, stroncium), jež modulují metabolismus lipidů a detoxikační procesy v organismu (Arantes et al., 2023; Malík and Tlustoš, 2023).
Z hlediska fyzické výkonnosti bylo prokázáno, že suplementace guaranou zvyšuje kapacitu pro vytrvalostní výkon a oddaluje nástup únavy. Například experimenty se zvířecími modely ukázaly prodloužení doby plavání do vyčerpání po podání guarany, přičemž účinek byl přičítán nejen stimulačním vlastnostem, ale i schopnosti guaranových extraktů modulovat metabolické procesy spojené s energetickým výdejem a oxidativním stresem (Lima et al., 2005; Torres et al., 2022).
Kromě toho byla pozorována zvýšená mobilizace mastných kyselin z tukových zásob, což přispívá ke zvýšení využití lipidů jako energetického substrátu při zátěži, čímž se šetří svalový glykogen a prodlužuje doba do vyčerpání (Jagim et al., 2023).
V oblasti duševní výkonnosti guarana zlepšuje kognitivní funkce, zejména pozornost, rychlost zpracování informací a pracovní paměť (Gurney et al., 2023; Hack et al., 2023). Randomizované kontrolované studie na lidech prokázaly, že užití guarany v nízkých dávkách zvyšuje bdělost a kognitivní výkon bez následného poklesu pozornosti či únavy, což bývá typické pro čistý kofein (Talik et al., 2024). Mechanismus účinku zahrnuje nejen inhibici adenosinových receptorů, ale i již zmíněnou modulaci dopaminergního a noradrenergního systému (Gurney et al., 2023).
Zajímavým poznatkem je, že pozitivní účinky byly pozorovány i při opakovaném podávání, kdy došlo ke snížení úzkosti a zlepšení celkové nálady, což naznačuje potenciál guarany při zvládání stresu a psychické zátěže (Pferschy-Wenzig et al., 2022; Torres et al., 2022). Další studie naznačují, že guarana má neuroprotektivní účinky, které by mohly být využity v prevenci neurodegenerativních onemocnění (Costa et al., 2023). Například u modelů Alzheimerovy choroby bylo pozorováno zpomalení kognitivního úpadku, snížení akumulace amyloidu-β a modulace zánětlivých procesů v nervové tkáni (Arantes et al., 2023).
Celkově lze guaraně přisuzovat významný potenciál v oblasti podpory fyzické a duševní výkonnosti, a to jak při akutním použití, tak při dlouhodobé suplementaci (Marques et al., 2019a).
Běžná doporučená dávka extraktu z guarany je přibližně 75 mg na dávku, což odpovídá asi 9 mg kofeinu (Konstantinos and Heun, 2019; Talik et al., 2024). S ohledem na maximální denní bezpečnou dávku kofeinu, která se obvykle pohybuje mezi 400–600 mg, by bylo třeba konzumovat až přibližně 66 tablet extraktu denně, aby byl překročen bezpečný limit (Lin et al., 2022).
Při běžném užívání je guarana bezpečná, avšak nadměrný příjem kofeinu může vyvolat nežádoucí účinky jako nespavost, nervozitu či tachykardii (Torres et al., 2022). Z těchto důvodů se guarana nedoporučuje osobám s kardiovaskulárními onemocněními, těhotným a kojícím ženám, pacientům s cukrovkou, insomnií nebo chronickými bolestmi hlavy (Malík and Tlustoš, 2022). Dále může ovlivňovat metabolismus léků, zejména těch, které působí na srdečně-cévní systém a centrální nervový systém, například theofylin, warfarin či některá antidepresiva, což vyžaduje opatrnost a konzultaci s lékařem při souběžné medikaci (Hladun et al., 2021).
Guarana se často kombinuje s dalšími přírodními stimulanty a nootropiky, například se zeleným čajem (Camellia sinensis), ženšenem pravým (Panax ginseng) nebo bakopou drobnolistou (Bacopa monnieri) (Brown, 2023; Kennedy et al., 2004; Konstantinos and Heun, 2019). Tyto rostliny mají částečně odlišné mechanismy účinku – podporují bdělost, zlepšují kognitivní funkce, působí antioxidačně a neuroprotektivně – a jejich synergická kombinace může zvyšovat jak mentální, tak i fyzickou výkonnost (Malík and Tlustoš, 2023).
Další tradiční kombinací je yerba maté (Ilex paraguariensis), která díky postupnému uvolňování kofeinu pomáhá snižovat jeho prudké vedlejší účinky a zajišťuje dlouhodobou stimulaci (Brown, 2023). Moderní doplňky stravy často propojují guaranu s dalšími bioaktivními složkami, jako je například indonéský ženšen (Panax pseudoginseng), maca horská (Lepidium meyenii) či adaptogeny jako ashwagandha (Withania somnifera). Tyto komplexní přípravky podporují energii, kognitivní schopnosti, hormonální rovnováhu a celkovou vitalitu (Nieman et al., 2024; Wojaczek et al., 2024).
Kromě stimulantů jsou na trhu také produkty s obsahem elektrolytů či probiotik, které dále podporují metabolismus, imunitní funkce a adaptaci organismu na stres (Holkem et al., 2023). Pečlivě standardizované a kombinované extrakty těchto rostlin mohou přinést komplexní zdravotní benefity, přičemž je klíčové dbát na správné dávkování a kontrolu kvality jednotlivých složek (Wang et al., 2023).
Guarana představuje slibný směr výzkumu díky svému potenciálu podporovat kognitivní funkce a chránit neurony před poškozením a degenerací, zejména v souvislosti s Alzheimerovou a Parkinsonovou chorobou (Arantes et al., 2023). Její bioaktivní složky mohou působit synergicky a ovlivňovat metabolismus neuronů, čímž přispívají ke zlepšení kognitivních funkcí, zvláště při dlouhodobém užívání optimálních dávek (Gurney et al., 2023).
Budoucí studie by se měly zaměřit na standardizaci extraktů a optimalizaci dávek, protože složení guarany se může lišit v závislosti na genotypu rostliny, podmínkách pěstování a způsobu zpracování (Durazzo et al., 2022). Dále je důležité posoudit bezpečnost guarany při dlouhodobém užívání v kombinaci s dalšími jinými stimulanty či alkoholem. S rostoucím zájmem o přírodní nootropika se očekává, že další výzkum odhalí nové možnosti využití guarany nejen v oblasti podpory mentální výkonnosti, ale i v prevenci neurodegenerativních onemocnění (Malík and Tlustoš, 2023).
Pro Kratom World sepsal:
Ing. Matěj Malík, Ph.D.
Vědecký pracovník, postdoktorand
Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, ČZU
Katedra agroenvironmentální chemie a výživy rostlin
Zdroje
Ashwagandha, známá také jako vitánie snodárná (Withania somnifera (L.) Dunal), je vytrvalá bylina z čeledi lilkovitých (Solanaceae), často označovaná jako indický ženšen nebo zimní třešeň. V tradiční indické medicíně Ájurvéda se používá více než 3000 let jako „rasayana“ – omlazující prostředek podporující vitalitu, dlouhověkost a duševní pohodu. Její název „ashwagandha“ v sanskrtu znamená „vůně koně“, což symbolizuje nejen charakteristické aroma, ale i údajnou schopnost dodávat sílu a vytrvalost.
Ostropestřec mariánský (Silybum marianum) je rostlina s dlouhou historií využívání v medicíně, především pro ochranu jater a podporu metabolických funkcí organismu. Jeho hlavní aktivní složkou je silymarin, směs flavonolignanů, která příznivě ovlivňuje zdraví jater, regulaci hladiny krevního cukru a kardiovaskulárních funkcí. Kromě toho vykazuje protizánětlivé, antioxidační a antifibrotické vlastnosti, což jej činí významným terapeutickým prostředkem při léčbě různých jaterních onemocnění.