Ashwagandha: Adaptogen s nootropními a neuro protektivními účinky

Charakteristika a tradiční užití

Ashwagandha / vitánie snodárná (Withania somnifera (L.) Dunal) je vytrvalá bylina z čeledi lilkovitých (Solanaceae), známá také jako indický ženšen nebo zimní třešeň (Gaurav et al., 2023). V tradiční indické medicíně Ájurvéda se používá již více než 3000 let jako „rasayana“, tedy omlazující prostředek podporující vitalitu, dlouhověkost a duševní pohodu. Název „ashwagandha“ v sanskrtu znamená „vůně koně“, což odkazuje na její charakteristické aroma i údajnou schopnost dodávat sílu a vytrvalost (Balkrishna et al., 2024). Původně pochází z oblastí severní Afriky, Indie a Blízkého východu, dnes je však intenzivně pěstována i v jižních částech Asie a ve Střední Americe. Roste převážně v sušších podmínkách, na skalnatých půdách, okrajích cest nebo v křovinatých savanách (Malík and Tlustoš, 2023). Botanicky se jedná o rozvětvený keř dorůstající výšky 50 až 100 cm, vzácně i 2,5 m. Má malé, zvonkovité, žlutozelené květy a červené bobulovité plody obalené kalichem. Nejčastěji se využívá kořen, ale terapeutické účinky mají i listy (González-Stuart et al., 2014).

Chemické složení a mechanismus účinku

Ashwagandha obsahuje široké spektrum bioaktivních látek, mezi které patří alkaloidy (isopelletierin, anaferin, anahygrin, withasomnin), saponiny, flavonoidy, třísloviny a steroidní laktony známé jako withanolidy (např. withaferin A) (Shinde et al., 2023). Právě withanolidy (Obr. 1), strukturálně podobné ginsenosidům obsaženým v ženšenu, jsou považovány za hlavní farmakologicky aktivní složky zodpovědné za adaptogenní, neuroprotektivní a protizánětlivé účinky této byliny (Abdelwahed et al., 2023; White et al., 2016). Ashwagandha ovlivňuje hladiny neurotransmiterů, jako jsou gama-aminomáselná (GABA) kyselina, serotonin a dopamin, čímž podporuje kognitivní funkce, snižuje úzkost a zlepšuje kvalitu spánku. Důležitou roli hraje také její modulace hladin kortizolu, což přispívá ke snížení stresové odpovědi organismu. Neuroprotektivní účinky ashwagandhy jsou spojovány s redukcí oxidačního stresu, zlepšením mitochondriální funkce a zvýšením aktivity antioxidačních enzymů, jako jsou superoxiddismutáza (SOD) a kataláza (Majeed et al., 2023; Muralidhara, 2023). Výzkumy na zvířecích modelech ukázaly, že může snižovat produkci reaktivních kyslíkových radikálů a lipidovou peroxidaci v mozku, čímž chrání neurony před degenerativními procesy. Dalším významným mechanismem je její vliv na cholinergní systém – inhibice enzymu acetylcholinesterázy a snížení agregace amyloidu-β, což naznačuje potenciál ashwagandhy v prevenci neurodegenerativních onemocnění, včetně Alzheimerovy choroby (Dar and Ahmad, 2020). 

Obrázek 1.Vitánie snodárná – hlavní bioaktivní sloučeniny ze skupiny withanolidů.

Vliv na kognitivní a fyzickou výkonnost

Randomizované kontrolované studie ukazují, že suplementace extraktem z ashwagandhy po dobu 8–12 týdnů zlepšuje pracovní paměť, reakční dobu a celkovou kognitivní flexibilitu (Choudhary et al., 2017). Výzkumy na zdravých jedincích i osobách s chronickým stresem potvrdily, že užívání 225–600 mg extraktu denně významně snižuje hladiny kortizolu, zlepšuje kvalitu spánku a celkovou duševní pohodu (Leonard et al., 2024; Xing et al., 2022). Kromě účinků na nervový systém bylo prokázáno, že ashwagandha podporuje krvetvorbu – zvyšuje počet červených a bílých krvinek, hemoglobinu a krevních destiček, což vede k lepšímu okysličení tkání a zvýšení aerobní kapacity (Jówko et al., 2025). Ashwagandha se tedy osvědčila také jako prostředek ke zvýšení fyzické výkonnosti. Studie na sportovcích ukázaly, že její pravidelné užívání vede k nárůstu svalové síly, vytrvalosti a zlepšení regenerace po fyzické zátěži (Coope et al., 2025). Mechanismus účinku spočívá pravděpodobně v modulaci stresových hormonů a zlepšeném zásobení svalů kyslíkem (Bonilla et al., 2021).

Dávkování a bezpečnost užívání

Doporučené denní dávkování se pohybuje mezi 6–10 g sušeného kořene nebo 750–1250 mg standardizovaného extraktu obsahujícího minimálně 5 % withanolidů (Sharma et al., 2025; Tandon and Yadav, 2020). Doporučuje se začínat s nižší dávkou a postupně ji zvyšovat, aby se minimalizovalo riziko nežádoucích účinků, jako jsou gastrointestinální potíže, nevolnost nebo ospalost. Nejvhodnější doba pro užívání je večer, protože ve vyšších dávkách může mít sedativní účinky (Cheah et al., 2021; Tandon and Yadav, 2020). Ashwagandha je obecně považována za bezpečnou, avšak její užívání může ovlivnit hladiny thyroidních hormonů. Studie naznačují, že může zvyšovat hladiny trijodthyroninu (T3) a tyroxinu (T4), což by mohlo být problematické pro osoby s hypertyreózou (Wiciński et al., 2023). Těhotné a kojící ženy by se měly její suplementaci raději vyhnout, jelikož účinky na plod nejsou dostatečně prozkoumány (Malík and Tlustoš, 2023). Užívání ashwagandhy může taktéž interagovat s některými léky, včetně těch na cukrovku, vysoký krevní tlak, sedativy a imunosupresivy. Proto je důležité před zahájením suplementace konzultovat její užívání s lékařem, zejména pokud užíváte jiné léky nebo máte zdravotní potíže (Rasheed et al., 2024).

Možné alternativy a související přípravky

Mezi možné alternativy či doplňkové přípravky patří různé látky a byliny, například rozchodnice růžová (Rhodiola rosea), adaptogen známý svou schopností zvyšovat odolnost vůči stresu, zlepšovat mentální výkonnost a snižovat únavu (Wal et al., 2019). Ženšen pravý (Panax ginseng), který se tradičně používá k posílení vitality, zlepšení mentální výkonnosti a fyzické vytrvalosti (de Oliveira Zanuso et al., 2022). Dále bakopa drobnolistá (Bacopa monnieri), bylina využívaná v ájurvédě pro podporu paměti, učení a koncentrace (Dubey and Chinnathambi, 2019; Gokhale et al., 2025). Jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba), jež je ceněn pro svůj pozitivní vliv na krevní oběh v mozku (Noor-E-Tabassum et al., 2022).  Či kurkumin, aktivní složka s protizánětlivými a antioxidačními vlastnostmi, přírodní oranžové barvivo získávané z oddenků rostlin rodu kurkuma, zejména kurkumy dlouhé (Curcuma longa, synonymum Curcuma domestica) a kurkumy zedoaria (Curcuma zedoaria) (Ayati et al., 2019).

Pro Kratom World sepsal:
Ing. Matěj Malík, Ph.D.
Vědecký pracovník, postdoktorand
Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, ČZU
Katedra agroenvironmentální chemie a výživy rostlin

Reference

• Abdelwahed, M.T., Hegazy, M.A., Mohamed, E.H., 2023. Major biochemical constituents of Withania somnifera (ashwagandha) extract: A review of chemical analysis. Reviews in Analytical Chemistry. 42, 20220055. https://doi.org/10.1515/revac-2022-0055.
• Ayati, Z., Ramezani, M., Amiri, M.S., Moghadam, A.T., Rahimi, H., Abdollahzade, A., Sahebkar, A., Emami, S.A., 2019. Ethnobotany, Phytochemistry and Traditional Uses of Curcuma spp. and Pharmacological Profile of Two Important Species (C. longa and C. zedoaria): A Review. Current Pharmaceutical Design. 25, 871-935. https://doi.org/10.2174/1381612825666190402163940.
• Balkrishna, A., Kumud, Chaurasia, S.K., Goswami, P., Arya, V., 2024. An in-depth exploration of ethnomedicinal applications, phytochemical profiles and pharmacological potentials: unveiling Withania somnifera. Trends in Current Biology. 2, 10-17. https://doi.org/10.14719/tcb.4431.
• Bonilla, D.A., Moreno, Y., Gho, C., Petro, J.L., Odriozola-Martínez, A., Kreider, R.B., 2021. Effects of Ashwagandha (Withania somnifera) on Physical Performance: Systematic Review and Bayesian Meta-Analysis. Journal of Functional Morphology and Kinesiology. 6, 20. https://doi.org/10.3390/jfmk6010020.
• Coope, O.C., Reales Salguero, A., Spurr, T., Páez Calvente, A., Domenech Farre, A., Jordán Fisas, E., Lloyd, B., Gooderick, J., Abad Sangrà, M., Roman-Viñas, B., 2025. Effects of Root Extract of Ashwagandha (Withania somnifera) on Perception of Recovery and Muscle Strength in Female Athletes. European Journal of Sport Science. 25, e12265. https://doi.org/10.1002/ejsc.12265.
• Dar, N.J., Ahmad, M., 2020. Neurodegenerative diseases and Withania somnifera (L.): An update. Journal of Ethnopharmacology. 256, 112769. https://doi.org/10.1016/j.jep.2020.112769.
• de Oliveira Zanuso, B., de Oliveira dos Santos, A.R., Miola, V.F.B., Guissoni Campos, L.M., Spilla, C.S.G., Barbalho, S.M., 2022. Panax ginseng and aging related disorders: A systematic review. Experimental Gerontology. 161, 111731. https://doi.org/10.1016/j.exger.2022.111731.
• Dubey, T., Chinnathambi, S., 2019. Brahmi (Bacopa monnieri): An ayurvedic herb against the Alzheimer's disease. Archives of Biochemistry and Biophysics. 676, 108153. https://doi.org/10.1016/j.abb.2019.108153.
• Gaurav, H., Yadav, D., Maurya, A., Yadav, H., Yadav, R., Shukla, A.C., Sharma, M., Gupta, V.K., Palazon, J., 2023. Biodiversity, Biochemical Profiling, and Pharmaco-Commercial Applications of Withania somnifera: A Review. Molecules. 28, 1208. https://doi.org/10.3390/molecules28031208.
• Gokhale, M.V., Kuchewar, V., Yadav, P., Tarare, B., 2025. Evaluation of Comparative Efficacy of Ashwagandha (Withania somnifera) vs Brahmi (Bacopa monnieri Linn) on Stress Level and Quality of Sleep in the Subjects Experiencing Mental Stress: A Clinical Trial Protocol. Journal of Clinical & Diagnostic Research. 19, 5-7. https://doi.org/10.7860/JCDR/2025/72613.20495.
• González-Stuart, A., Dhan Prakash, D.P., Charu Gupta, C.G., 2014. Phytochemistry of plants used in traditional medicine, In: Prakash, D., Sharma, G. (Eds.), Phytochemicals of nutraceutical importance. CABI, Boston, MA, USA, pp. 288–309. https://doi.org/10.1079/9781780643632.0288.
• Cheah, K.L., Norhayati, M.N., Husniati Yaacob, L., Abdul Rahman, R., 2021. Effect of Ashwagandha (Withania somnifera) extract on sleep: A systematic review and meta-analysis. PLOS ONE. 16, e0257843. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0257843.
• Choudhary, D., Sauvik, B., and Bose, S., 2017. Efficacy and Safety of Ashwagandha (Withania somnifera (L.) Dunal) Root Extract in Improving Memory and Cognitive Functions. Journal of Dietary Supplements. 14, 599-612. https://doi.org/10.1080/19390211.2017.1284970.
• Jówko, E., Klusiewicz, A., Rębiś, K., Długołęcka, B., Charmas, M., Cieśliński, I., 2025. Effects of an 8-week high intensity interval training (HIIT) and ashwagandha supplementation on aerobic capacity, muscle oxygenation and haematological parameters in healthy men. Biology of Sport. 42, 129-139. https://doi.org/10.5114/biolsport.2025.147453.
• Leonard, M., Dickerson, B., Estes, L., Gonzalez, D.E., Jenkins, V., Johnson, S., Xing, D., Yoo, C., Ko, J., Purpura, M., Jäger, R., Faries, M., Kephart, W., Sowinski, R., Rasmussen, C.J., Kreider, R.B., 2024. Acute and Repeated Ashwagandha Supplementation Improves Markers of Cognitive Function and Mood. Nutrients. 16, 1813. https://doi.org/10.3390/nu16121813.
• Majeed, M., Nagabhushanam, K., Mundkur, L., 2023. A standardized Ashwagandha root extract alleviates stress, anxiety, and improves quality of life in healthy adults by modulating stress hormones: Results from a randomized, double-blind, placebo-controlled study. Medicine. 102, e35521. https://doi.org/10.1097/md.0000000000035521.
• Malík, M., Tlustoš, P., 2023. Nootropic Herbs, Shrubs, and Trees as Potential Cognitive Enhancers. Plants. 12, 1364. https://doi.org/10.3390/plants12061364.
• Muralidhara, M., 2023. Chapter Six - Exploring the neuro-ameliorative propensity of Withania somnifera—Indian ginseng, In: Muralidhara, M., Rajini, P.S. (Eds.), Ayurvedic Herbal Preparations in Neurological Disorders. Academic Press, pp. 165-189. https://doi.org/10.1016/B978-0-443-19084-1.00012-0.
• Noor-E-Tabassum, Das, R., Lami, M.S., Chakraborty, A.J., Mitra, S., Tallei, T.E., Idroes, R., Mohamed, A.A.-R., Hossain, M.J., Dhama, K., Mostafa-Hedeab, G., Emran, T.B., 2022. Ginkgo biloba: A Treasure of Functional Phytochemicals with Multimedicinal Applications. Evidence-Based Complementary and Alternative Medicine. 2022, 8288818. https://doi.org/10.1155/2022/8288818.
• Rasheed, H., Ahmed, S., Sharma, A., 2024. Changing Trends Towards Herbal Supplements: An Insight into Safety and Herb-drug Interaction. Current Pharmaceutical Biotechnology. 25, 285-300. https://doi.org/10.2174/1389201024666230718114606.
• Sharma, E., Ganu, G., Kshirsagar, K., Shah, A., Mahale, U., Mehta, A., Nair, S., 2025. An open-label, single dose, safety and pharmacokinetic study of Withania somnifera root extract in healthy volunteers. Drug Metabolism and Personalized Therapy. https://doi.org/10.1515/dmpt-2024-0089.
• Shinde, S., Balasubramaniam, A.K., Mulay, V., Saste, G., Girme, A., Hingorani, L., 2023. Recent Advancements in Extraction Techniques of Ashwagandha (Withania somnifera) with Insights on Phytochemicals, Structural Significance, Pharmacology, and Current Trends in Food Applications. ACS Omega. 8, 40982-41003. https://doi.org/10.1021/acsomega.3c03491.
• Tandon, N., Yadav, S.S., 2020. Safety and clinical effectiveness of Withania Somnifera (Linn.) Dunal root in human ailments. Journal of Ethnopharmacology. 255, 112768. https://doi.org/10.1016/j.jep.2020.112768.
• Wal, A., Wal, P., Rai, A.K., Tiwari, R., Prajapati, S.K., 2019. Chapter 34 - Adaptogens With a Special Emphasis on Withania somnifera and Rhodiola rosea, In: Bagchi, D., Nair, S., Sen, C.K. (Eds.), Nutrition and Enhanced Sports Performance (Second Edition). Academic Press, pp. 407-418. https://doi.org/10.1016/B978-0-12-813922-6.00034-5.
• White, P.T., Subramanian, C., Motiwala, H.F., Cohen, M.S., 2016. Natural Withanolides in the Treatment of Chronic Diseases, In: Gupta, S.C., Prasad, S., Aggarwal, B.B. (Eds.), Anti-inflammatory Nutraceuticals and Chronic Diseases. Springer International Publishing, Cham, pp. 329-373. https://doi.org/10.1007/978-3-319-41334-1_14.
• Wiciński, M., Fajkiel-Madajczyk, A., Kurant, Z., Kurant, D., Gryczka, K., Falkowski, M., Wiśniewska, M., Słupski, M., Ohla, J., Zabrzyński, J., 2023. Can Ashwagandha Benefit the Endocrine System?—A Review. International Journal of Molecular Sciences. 24. https://doi.org/10.3390/ijms242216513.
• Xing, D., Yoo, C., Gonzalez, D., Jenkins, V., Nottingham, K., Dickerson, B., Leonard, M., Ko, J., Faries, M., Kephart, W., Purpura, M., Jäger, R., Sowinski, R., Rasmussen, C.J., Kreider, R.B., 2022. Effects of Acute Ashwagandha Ingestion on Cognitive Function. International Journal of Environmental Research and Public Health. 19, 11852. https://doi.org/10.3390/ijerph191911852.