Charakteristika a tradiční užití
Glutathion je tripeptid γ-L-glutamyl-L-cysteinylglycin. Skládá se z kyseliny glutamové, cysteinu a glycinu. V živočišných buňkách je nejhojnějším neproteinovým thiolem, tedy sloučeninou s volnou sulfhydrylovou skupinou. Dosahuje koncentrací řádově 1 až 10 mmol/l a nejvyšší hodnoty se nacházejí v játrech (Meister and Anderson, 1983). Vyskytuje se ve dvou formách. Redukovaný glutathion (GSH, reduced glutathione) má na cysteinu volnou thiolovou skupinu a je biologicky aktivní formou. Oxidovaný glutathion (GSSG, glutathione disulfide) vzniká spojením dvou molekul GSH disulfidovým můstkem poté, co odevzdaly elektrony. Ve zdravé buňce naprosto převažuje redukovaná forma. Poměr GSH ku GSSG proto slouží jako citlivý ukazatel oxidačního stresu (Meister and Anderson, 1983). Označení „reduced“ na doplňcích stravy tedy neznamená snížený obsah. Znamená, že výrobek obsahuje aktivní redukovanou formu, nikoli disulfid. Fyziologické role glutathionu jsou široké. Přímo reaguje s reaktivními formami kyslíku. Slouží jako kofaktor glutathionperoxidázy (GPx, glutathione peroxidase) při odbourávání peroxidu vodíku a lipidových hydroperoxidů. Je substrátem glutathion-S-transferáz (GST, glutathione S-transferases), které jej konjugují s cizorodými látkami včetně léčiv a těžkých kovů a usnadňují tak jejich vylučování žlučí a močí. Podílí se na regeneraci vitaminů C a E, na redoxní signalizaci, na udržování thiolových skupin bílkovin a na funkci lymfocytů. Představuje také zásobárnu cysteinu (Meister and Anderson, 1983). Historie látky sahá do roku 1888. Francouzský badatel Joseph de Rey-Pailhade tehdy popsal v kvasinkách a živočišných tkáních látku redukující síru a nazval ji „philothion“. Frederick Gowland Hopkins ji roku 1921 izoloval, pojmenoval glutathion a zpočátku ji považoval za dipeptid (Hopkins, 1921). Správné tripeptidové složení popsal až roku 1929 (Hopkins, 1929). Chemickou syntézu provedli Harington a Mead roku 1935 (Harington and Mead, 1935). Glutathion přijímáme také potravou. Jones a spolupracovníci změřili jeho obsah v potravinách z dotazníku amerického Národního onkologického institutu. Čerstvé ovoce, zelenina a čerstvě připravené maso jej obsahují podstatně více než mléčné výrobky, obiloviny a konzervované či jinak průmyslově zpracované potraviny. Jeho obsah navíc klesá při vaření a skladování (Jones et al., 1992). Denní příjem z potravy je proto vysoce proměnlivý. Tkáňové hladiny GSH klesají s věkem a u řady chronických onemocnění. U starších osob je deficit spojen se sníženou syntézou, kterou lze upravit dodáním prekurzorů cysteinu a glycinu (Sekhar et al., 2011b). Obdobný obraz byl popsán u nekompenzovaného diabetu (Sekhar et al., 2011a). Na trhu doplňků stravy se glutathion nabízí jako antioxidant, prostředek k „detoxu“, podpora jater a imunity a v jihovýchodní Asii také ke kontroverznímu bělení pleti. Injekční, inhalační a intranazální formy, které se zkoušejí v klinické medicíně, do kategorie doplňků stravy nepatří. Nejznámější komerční surovinou je „Setria“ japonské firmy Kyowa Hakko Bio vyráběná fermentací kvasinek. Firma pro ni v roce 2018 oznámila samostatně deklarovaný status obecně uznávané bezpečné látky (GRAS, generally recognized as safe) pro potraviny v dávkách 5 až 400 mg na porci (Kyowa Hakko USA, 2018). Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA, Food and Drug Administration) uzavřel v prosinci 2009 bez námitek oznámení o statusu GRAS č. 293 (GRN 293, GRAS notice) japonské firmy Kohjin. Týká se použití glutathionu v běžných potravinách v dávkách 5 až 742,5 mg na porci (FDA, 2009).
Chemie
Systematický název redukovaného glutathionu zní kyselina (2S)-2-amino-5-[[(2R)-1-(karboxymethylamino)-1-oxo-3-sulfanylpropan-2-yl]amino]-5-oxopentanová. Běžně se však používá název γ-L-glutamyl-L-cysteinylglycin. Sumární vzorec je C10H17N3O6S, molární hmotnost 307,32 g/mol a registrační číslo v databázi Chemical Abstracts Service (CAS) je 70-18-8 (NCBI, 2026). Jde o bílý krystalický prášek. Je snadno rozpustný ve vodě, řádově 100 g/l, jen velmi málo rozpustný v ethanolu a taje za rozkladu při teplotách kolem 185 až 195 °C (Rada Evropy, 2022). Neobvyklým rysem molekuly je γ-glutamylová peptidová vazba. Glutamát je v ní připojen k cysteinu přes karboxylovou skupinu postranního řetězce, nikoli přes α-karboxyl jako v bílkovinách (Obr. 1). Tato vazba chrání glutathion před běžnými peptidázami. Štěpí ji téměř výhradně γ-glutamyltransferáza (GGT, gamma-glutamyl transferase) na povrchu buněk, zejména v ledvinách, střevě a játrech (Meister and Anderson, 1983). Reaktivním centrem molekuly je thiolová skupina cysteinu. Její disociační konstanta pKa se pohybuje kolem 9. Při fyziologickém pH je proto z větší části protonovaná a plně reaktivní je jen menší thiolátová frakce. Při reakci s oxidanty se dvě molekuly GSH spojí na GSSG. Zpětnou redukci zajišťuje glutathionreduktáza za spotřeby nikotinamidadenindinukleotidfosfátu (NADPH, nicotinamide adenine dinucleotide phosphate) dodávaného pentózovým cyklem. Enzym obsahuje jako prostetickou skupinu flavinadenindinukleotid (FAD, flavin adenine dinucleotide). Funkce celého systému proto závisí i na dostatku riboflavinu. Biosyntéza probíhá ve dvou krocích, které oba spotřebovávají adenosintrifosfát (ATP, adenosine triphosphate). Nejprve γ-glutamylcysteinligáza (GCL, glutamate cysteine ligase) spojí glutamát s cysteinem. Tento krok určuje rychlost celé syntézy a je zpětnovazebně inhibován samotným GSH. Limitujícím substrátem je obvykle dostupnost cysteinu. Poté glutathionsyntetáza (GS, glutathione synthetase) připojí glycin. Odbourávání probíhá v rámci γ-glutamylového cyklu, který popsal Alton Meister. Začíná působením GGT a pokračuje štěpením cysteinylglycinu dipeptidázami. Uvolněné aminokyseliny pak buňky znovu využijí k syntéze (Meister and Anderson, 1983). Tentýž enzym GGT je i důvodem, proč se perorálně podaný glutathion ve střevě a v játrech z velké části rozloží. Průmyslově se glutathion vyrábí převážně fermentací kvasinek Saccharomyces cerevisiae nebo Candida utilis s následnou extrakcí a krystalizací. Alternativou je enzymatická syntéza. Chemická syntéza z chráněných aminokyselin je kvůli nutnosti chránit thiolovou skupinu nákladná. V pevném stavu je látka relativně stálá. V roztoku a na vzduchu se však postupně oxiduje na GSSG. Oxidaci urychlují stopy kovových iontů, světlo, vyšší teplota a zásadité pH. Surovina se proto skladuje v suchu a chladu při 2 až 8 °C v těsně uzavřeném obalu, u citlivých formulací pod dusíkem. Připravený roztok je vhodné spotřebovat ihned. Jakost suroviny definuje Evropský lékopis. Obsah stanovuje jodometrickou titrací s požadavkem 98,0 až 101,0 % v sušině. Nečistoty včetně GSSG, pro který připouští nejvýše 1,5 %, sleduje kapilární elektroforézou (Rada Evropy, 2022). Na trhu se kromě redukovaného GSH objevuje oxidovaný GSSG, S-acetyl-L-glutathion (SAG, S-acetyl glutathione), liposomální a micelární glutathion (Sinha et al., 2018; Solnier et al., 2026), sublinguální tablety (Schmitt et al., 2015) a prekurzory syntézy. K nim patří N-acetylcystein (NAC, N-acetylcysteine), glycin a jejich kombinace označovaná „GlyNAC“ (Kumar et al., 2023).
Obrázek 1.L-Glutathion (redukovaný), jeho struktura, přirozené zdroje a související přípravky.
Biologická aktivita a mechanismus účinku
Ústřední otázkou glutathionu jako doplňku stravy je perorální biologická dostupnost. Po požití se tripeptid setkává s GGT ve střevní sliznici a v játrech, která jej štěpí na cysteinylglycin a glutamát. Peptidázy pak uvolní jednotlivé aminokyseliny. Witschi a spolupracovníci podali 7 zdravým dobrovolníkům jednorázově 0,15 mmol/kg glutathionu, tedy přibližně 3 g. Během následujících 270 minut nezjistili významný vzestup glutathionu, cysteinu ani glutamátu v plazmě. Uzavřeli, že systémová dostupnost jednorázové dávky je u člověka zanedbatelná (Witschi et al., 1992). K podobnému závěru dospěla randomizovaná kontrolovaná studie (RCT, randomized controlled trial) Allena a Bradleyho. V ní 40 zdravých dospělých užívalo 500 mg dvakrát denně nebo placebo po 4 týdny. Hladiny glutathionu v krvi ani ukazatele oxidačního stresu se nezměnily (Allen and Bradley, 2011). Naproti tomu u potkanů se po perorálním podání plazmatická koncentrace GSH zdvojnásobila z přibližně 15 na 30 µmol/l. Pokusy s inhibitory syntézy a odbourávání ukázaly, že šlo převážně o vstřebání neporušené molekuly (Hagen et al., 1990). Prostup neporušeného GSH střevním epitelem potvrdily i modely in vitro a ex vivo (Kovacs-Nolan et al., 2014). Park a spolupracovníci podali lidem 50 mg/kg glutathionu. Volný GSH v plazmě ani v krvinkách se nezměnil, ale mezi 60. a 120. minutou významně stoupl GSH vázaný na plazmatické proteiny (Park et al., 2014). Starší studie tedy mohly vstřebaný glutathion přehlédnout, protože měřily jen volnou frakci. Nejdůležitější lidská data přinesla šestiměsíční RCT u 54 zdravých nekuřáků. Užívali 250 nebo 1000 mg glutathionu denně nebo placebo. Po 6 měsících stouply průměrné hladiny GSH ve skupině s vyšší dávkou o 30 až 35 % v erytrocytech, plazmě a lymfocytech a o 260 % v bukálních buňkách. Při nižší dávce stouply o 17 % v plné krvi a o 29 % v erytrocytech. Cytotoxicita přirozených zabíječů (NK, natural killer) se ve skupině s vyšší dávkou po 3 měsících zvýšila více než dvojnásobně oproti placebu (Richie et al., 2015). Studii financovala firma Kyowa Hakko Bio, která dodala zkoušenou surovinu „Setria“ i placebo. Nezávisle zopakována dosud nebyla. Pilotní studie téže skupiny s liposomálním glutathionem v dávce 500 nebo 1000 mg denně po 4 týdny proběhla u 12 dospělých bez placebové skupiny. Popsala vzestup GSH v krvi až o 40 % a zvýšení cytotoxicity NK buněk (Sinha et al., 2018). Zkřížená pilotní studie z roku 2026 u 14 zdravých dospělých srovnávala jednorázovou dávku micelárního glutathionu 300 mg, liposomálního glutathionu 300 mg a běžného glutathionu 500 mg. Micelární forma dosáhla přibližně 2,5krát vyšší expozice než běžná forma (Solnier et al., 2026). Jde však o malou studii s patentovaným výrobkem a výsledek vyžaduje nezávislé potvrzení. Zkřížená randomizovaná studie u 20 osob s metabolickým syndromem srovnávala po 3 týdny sublinguální GSH, běžný perorální GSH a NAC. Jen sublinguální forma zlepšila poměr GSH ku GSSG v plazmě (Schmitt et al., 2015). Otevřená pilotní studie zahrnula 34 pacientů s nealkoholovou tukovou chorobou jater (NAFLD, non-alcoholic fatty liver disease), z nichž 29 studii dokončilo. Po 3 měsících úpravy životosprávy dostávali 300 mg glutathionu denně po 4 měsíce a zaznamenal se u nich pokles alaninaminotransferázy (ALT, alanine aminotransferase) (Honda et al., 2017). Chybění kontrolní skupiny však neumožňuje oddělit účinek glutathionu od úpravy životního stylu. Dvojitě zaslepená zkřížená studie u 8 zdravých mužů popsala po dvoutýdenním užívání 1 g denně menší únavu a nižší hladinu laktátu při zátěži, 2,9 oproti 3,4 mmol/l s placebem. Část autorů však byla zaměstnána u výrobce glutathionu (Aoi et al., 2015). Silnější doklady existují pro nepřímou podporu syntézy. U 8 starších osob ve věku 60 až 75 let byla koncentrace GSH v erytrocytech přibližně poloviční oproti 8 mladým kontrolám. Dvoutýdenní podávání cysteinu ve formě NAC a glycinu ji zvýšilo o 94,6 % a upravilo ukazatele oxidačního stresu na hodnoty mladých osob (Sekhar et al., 2011b). Šestnáctitýdenní placebem kontrolovaná RCT u 24 seniorů s kombinací „GlyNAC“ v dávce 100 mg/kg denně glycinu i NAC zlepšila hladiny glutathionu, oxidační stres, funkci mitochondrií, zánětlivé ukazatele i fyzickou výkonnost (Kumar et al., 2023). Vitamin C zvýšil glutathion v lymfocytech u osob s nedostatkem askorbátu (Lenton et al., 2003). Druhou oblastí je bělení pleti. Navrhovaným mechanismem je inhibice tyrosinázy a posun syntézy melaninu od tmavého eumelaninu ke světlejšímu feomelaninu (Sonthalia et al., 2016). V RCT u 60 studentů medicíny vedlo užívání 250 mg glutathionu dvakrát denně po 4 týdny ke snížení melaninového indexu na všech šesti měřených místech. Statisticky významné oproti placebu bylo však jen na dvou (Arjinpathana and Asawanonda, 2012). Otevřená studie bez kontrolní skupiny u 30 filipínských žen s pastilkou obsahující 500 mg glutathionu po 8 týdnů popsala zesvětlení pleti (Handog et al., 2016). Tříramenná RCT u 60 žen srovnávala 250 mg GSH denně, 250 mg GSSG denně a placebo po 12 týdnů. Snížení melaninového indexu zjistila jen na některých místech, spolu s mírným zlepšením vrásek (Weschawalit et al., 2017). Přehledy upozorňují na malé soubory, krátké trvání studií a vratnost účinku (Sonthalia et al., 2018). Systematický přehled z roku 2025 shrnul pět RCT a jednu otevřenou studii s perorálním glutathionem v dávkách 250 mg jednou nebo dvakrát denně a 500 mg jednou denně. Všechny popsaly významné snížení melaninového indexu oproti placebu. Autoři však hodnotí účinek perorálního i lokálního glutathionu jen jako středně silný a neudržitelný. Nitrožilní podání pro nedostatek účinnosti a nežádoucí účinky označují za kontraindikované (Sarkar et al., 2025). Filipínský lékový úřad již v roce 2011 varoval před nitrožilním podáváním glutathionu mimo schválené indikace, k nimž bělení pleti nepatří (Sonthalia et al., 2016). V Evropské unii (EU) nejde o zdravotní tvrzení a kosmetický efekt nelze u doplňku stravy komunikovat. Třetí skupinu tvoří klinické indikace. U Parkinsonovy nemoci popsala otevřená studie u 9 pacientů po nitrožilním podání 600 mg dvakrát denně po 30 dní pokles postižení o 42 % (Sechi et al., 1996). Randomizovaná dvojitě zaslepená pilotní studie u 20 pacientů s nitrožilním podáním 1400 mg třikrát týdně po 4 týdny však významný přínos oproti placebu nepotvrdila (Hauser et al., 2009). Intranazální podání 100 nebo 200 mg třikrát denně po 3 měsíce u 45 pacientů nebylo lepší než placebo (Mischley et al., 2017). U cystické fibrózy nezlepšilo inhalační podání 646 mg dvakrát denně po 6 měsíců u 153 pacientů plicní funkce, počet exacerbací ani kvalitu života (Griese et al., 2013). Deficit glutathionu je popisován také u infekce virem lidské imunodeficience (HIV, human immunodeficiency virus), u cukrovky a při stárnutí (Sekhar et al., 2011a).
Dávkování a bezpečnost užívání
V klinických studiích se perorální glutathion podával v dávkách 250 až 1000 mg denně po dobu 4 týdnů až 6 měsíců (Allen and Bradley, 2011; Richie et al., 2015). Liposomální forma se zkoušela v dávkách 500 a 1000 mg denně (Sinha et al., 2018) a micelární forma v dávce 600 mg denně po 30 dní (Solnier et al., 2026). Studie zaměřené na pleť používaly 250 až 500 mg denně (Arjinpathana and Asawanonda, 2012; Weschawalit et al., 2017) a studie u NAFLD 300 mg denně (Honda et al., 2017). V lékařských aplikacích mimo doplňky stravy se nitrožilně podávaly dávky 600 mg až 1400 mg několikrát týdně (Hauser et al., 2009; Sechi et al., 1996). Nástup účinku na tělesné zásoby je pomalý. Při 1000 mg denně se změny některých ukazatelů objevily po 1 měsíci. Maxima bylo dosaženo po 6 měsících a po měsíci vysazení hladiny klesly k výchozím hodnotám (Richie et al., 2015). Glutathion tedy vyžaduje pravidelné a dlouhodobé užívání a nelze od něj čekat akutní účinek. Komerční přípravky obvykle obsahují 250 až 500 mg v kapsli s doporučením 1 až 2 kapslí denně. Nejvyšší obvyklá denní dávka 1000 mg tak odpovídá vyšší dávce v šestiměsíční RCT. Užívání nalačno se zdůvodňuje nižší aktivitou trávicích peptidáz, přímé srovnávací studie však chybějí. Kombinace s vitaminem C má technologické opodstatnění, protože kyselina askorbová chrání GSH ve formulaci před oxidací. Bezpečnostní profil perorálního glutathionu je příznivý. V šestiměsíční RCT se nevyskytly závažné nežádoucí účinky (Richie et al., 2015). Ve čtyřtýdenní RCT se nezměnil krevní obraz ani jaterní a ledvinné testy (Allen and Bradley, 2011). Třicetidenní užívání 600 mg micelární formy denně nevyvolalo bezpečnostní signály (Solnier et al., 2026). Nepřímou oporu poskytuje stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA, European Food Safety Authority) k SAG ze září 2026. Podle něj je bezpečná dávka 300 mg denně pro dospělé a 190 mg a 269 mg denně pro mladší a starší dospívající, s vyloučením těhotných a kojících žen. Panel výslovně uvedl, že lidská klinická data o perorálně podávaném glutathionu podporují bezpečnost u dospělých (EFSA, 2026). Formální tolerovatelná horní mez příjmu stanovena nebyla. Mezi hlášené nežádoucí účinky patří mírné zažívací obtíže, například nadýmání a řidší stolice (Allen and Bradley, 2011). Inhalační glutathion vyvolal u 8 pacientů s mírným astmatem zúžení průdušek s poklesem usilovně vydechnutého objemu za první sekundu (FEV1, forced expiratory volume in one second) o 19 %. Autoři to přičetli tvorbě siřičitanů (Marrades et al., 1997). Astmatici a osoby citlivé na siřičitany by proto měli být opatrní, zejména u inhalačních forem. Tvrzení, že dlouhodobé užívání glutathionu snižuje hladinu zinku, se v recenzované literatuře nepodařilo doložit. Z interakcí je nejvíce diskutována protinádorová léčba. V RCT u 50 pacientů s karcinomem žaludku snížil nitrožilní glutathion neurotoxicitu cisplatiny bez poklesu protinádorové odpovědi. Neuropatie se po 15 týdnech objevila u 4 z 24 pacientů oproti 16 z 18 v placebové skupině (Cascinu et al., 1995). U 151 žen s karcinomem vaječníků léčených cisplatinou snížil toxicitu a zlepšil kvalitu života (Smyth et al., 1997). Farmakokinetické interakce s běžnými léčivy popsány nebyly. Vzhledem k omezenému vstřebávání se významné lékové interakce neočekávají. Pro těhotné a kojící ženy a pro děti chybějí data, a užívání se proto nedoporučuje.
Možné alternativy a související přípravky
V praxi je vhodné vnímat redukovaný glutathion jako jednu z více cest, jak podpořit vlastní glutathionový systém. Nejlépe podloženým prekurzorem je NAC. Dodává cystein jako limitující substrát syntézy a je standardním antidotem při otravě paracetamolem. V České republice je registrován jako léčivo, například jako mukolytikum s obchodním názvem ACC. V doplňcích stravy některých států EU se prodává, jeho regulatorní postavení je však v jednotlivých zemích nejednotné. Kombinace glycinu a NAC označovaná „GlyNAC“ má oporu v placebem kontrolované RCT u seniorů (Kumar et al., 2023). Doplňují ji menší studie u starších osob a diabetiků popsané výše (Sekhar et al., 2011a; Sekhar et al., 2011b). Soubory jsou však malé a výsledky pocházejí převážně z jedné výzkumné skupiny. Syrovátkový protein je přirozeně bohatý na cystein a může syntézu podporovat nutričně. Alfa-lipoová kyselina se podílí na regeneraci redukovaných forem antioxidantů včetně GSH. Vitamin C je jedinou z těchto látek s přímým lidským dokladem, protože u osob s jeho nedostatkem zvyšuje glutathion v lymfocytech (Lenton et al., 2003). Selen je nezbytnou součástí glutathionperoxidázy a riboflavin jako prekurzor FAD kofaktorem glutathionreduktázy. Sulforafan z brokolice aktivuje transkripční faktor Nrf2 (nuclear factor erythroid 2 related factor 2), který řídí mimo jiné expresi GCL. Silymarin z ostropestřce mariánského (Silybum marianum) se tradičně používá k podpoře jater. Systematický přehled Cochrane 13 randomizovaných studií s 915 pacienty však u alkoholových a virových onemocnění jater nepotvrdil významný vliv na úmrtnost ani komplikace (Rambaldi et al., 2007). Z modifikovaných forem je nejvýznamnější S-acetylglutathion, jehož bezpečnost EFSA posoudil kladně (EFSA, 2026). Jeho uvedení na trh v EU však vyžaduje povolení jako nové potraviny. Liposomální a micelární glutathion mají zatím jen pilotní data bez placebové kontroly (Sinha et al., 2018; Solnier et al., 2026) a sublinguální forma jednu malou zkříženou studii (Schmitt et al., 2015).
Pro Kratom World sepsal:
Ing. Matěj Malík, Ph.D.
Vědecký pracovník, postdoktorand
Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, ČZU
Katedra agroenvironmentální chemie a výživy rostlin
Reference
Allen, J., Bradley, R.D., 2011. Effects of oral glutathione supplementation on systemic oxidative stress biomarkers in human volunteers. Journal of Alternative and Complementary Medicine. 17, 827-833. https://doi.org/10.1089/acm.2010.0716.
Aoi, W., Ogaya, Y., Takami, M., Konishi, T., Sauchi, Y., Park, E.Y., Wada, S., Sato, K., Higashi, A., 2015. Glutathione supplementation suppresses muscle fatigue induced by prolonged exercise via improved aerobic metabolism. Journal of the International Society of Sports Nutrition. 12, 7. https://doi.org/10.1186/s12970-015-0067-x.
Arjinpathana, N., Asawanonda, P., 2012. Glutathione as an oral whitening agent: a randomized, double-blind, placebo-controlled study. Journal of Dermatological Treatment. 23, 97-102. https://doi.org/10.3109/09546631003801619.
Cascinu, S., Cordella, L., Del Ferro, E., Fronzoni, M., Catalano, G., 1995. Neuroprotective effect of reduced glutathione on cisplatin-based chemotherapy in advanced gastric cancer: a randomized double-blind placebo-controlled trial. Journal of Clinical Oncology. 13, 26-32. https://doi.org/10.1200/JCO.1995.13.1.26.
EFSA, Panel on Nutrition, Novel Foods and Food Allergens (NDA), 2026. Safety of S-acetyl glutathione as a novel food pursuant to Regulation (EU) 2015/2283. EFSA Journal. 24, e10258. https://doi.org/10.2903/j.efsa.2026.10258.
FDA, 2009. GRAS Notice No. GRN 000293, Glutathione. Notifier Kohjin Co., Ltd. U.S. Food and Drug Administration, Silver Spring. https://hfpappexternal.fda.gov/scripts/fdcc/index.cfm?id=293&set=grasnotices.
Griese, M., Kappler, M., Eismann, C., Ballmann, M., Junge, S., Rietschel, E., van Koningsbruggen-Rietschel, S., Staab, D., Rolinck-Werninghaus, C., Mellies, U., Köhnlein, T., Wagner, T.O., König, S., Teschler, H., Heuer, H.-E., Kopp, M., Heyder, S., Hammermann, J., Küster, P., Honer, M., Mansmann, U., Beck-Speier, I., Hartl, D., Fuchs, C., Hector, A., 2013. Inhalation treatment with glutathione in patients with cystic fibrosis. A randomized clinical trial. American Journal of Respiratory and Critical Care Medicine. 188, 83-89. https://doi.org/10.1164/rccm.201303-0427OC.
Hagen, T.M., Wierzbicka, G.T., Sillau, A.H., Bowman, B.B., Jones, D.P., 1990. Bioavailability of dietary glutathione: effect on plasma concentration. American Journal of Physiology. 259, G524-G529. https://doi.org/10.1152/ajpgi.1990.259.4.G524.
Handog, E.B., Datuin, M.S.L., Singzon, I.A., 2016. An open-label, single-arm trial of the safety and efficacy of a novel preparation of glutathione as a skin-lightening agent in Filipino women. International Journal of Dermatology. 55, 153-157. https://doi.org/10.1111/ijd.12999.
Harington, C.R., Mead, T.H., 1935. Synthesis of glutathione. Biochemical Journal. 29, 1602-1611. https://doi.org/10.1042/bj0291602.
Hauser, R.A., Lyons, K.E., McClain, T., Carter, S., Perlmutter, D., 2009. Randomized, double-blind, pilot evaluation of intravenous glutathione in Parkinson's disease. Movement Disorders. 24, 979-983. https://doi.org/10.1002/mds.22401.
Honda, Y., Kessoku, T., Sumida, Y., Kobayashi, T., Kato, T., Ogawa, Y., Tomeno, W., Imajo, K., Fujita, K., Yoneda, M., Kataoka, K., Taguri, M., Yamanaka, T., Seko, Y., Tanaka, S., Saito, S., Ono, M., Oeda, S., Eguchi, Y., Aoi, W., Sato, K., Itoh, Y., Nakajima, A., 2017. Efficacy of glutathione for the treatment of nonalcoholic fatty liver disease: an open-label, single-arm, multicenter, pilot study. BMC Gastroenterology. 17, 96. https://doi.org/10.1186/s12876-017-0652-3.
Hopkins, F.G., 1921. On an autoxidisable constituent of the cell. Biochemical Journal. 15, 286-305. https://doi.org/10.1042/bj0150286.
Hopkins, F.G., 1929. On glutathione: a reinvestigation. Journal of Biological Chemistry. 84, 269-320. https://doi.org/10.1016/S0021-9258(18)77062-2.
Jones, D.P., Coates, R.J., Flagg, E.W., Eley, J.W., Block, G., Greenberg, R.S., Gunter, E.W., Jackson, B., 1992. Glutathione in foods listed in the National Cancer Institute's Health Habits and History Food Frequency Questionnaire. Nutrition and Cancer. 17, 57-75. https://doi.org/10.1080/01635589209514173.
Kovacs-Nolan, J., Rupa, P., Matsui, T., Tanaka, M., Konishi, T., Sauchi, Y., Sato, K., Ono, S., Mine, Y., 2014. In vitro and ex vivo uptake of glutathione (GSH) across the intestinal epithelium and fate of oral GSH after in vivo supplementation. Journal of Agricultural and Food Chemistry. 62, 9499-9506. https://doi.org/10.1021/jf503257w.
Kumar, P., Liu, C., Suliburk, J., Hsu, J.W., Muthupillai, R., Jahoor, F., Minard, C.G., Taffet, G.E., Sekhar, R.V., 2023. Supplementing Glycine and N-Acetylcysteine (GlyNAC) in Older Adults Improves Glutathione Deficiency, Oxidative Stress, Mitochondrial Dysfunction, Inflammation, Physical Function, and Aging Hallmarks: A Randomized Clinical Trial. The Journals of Gerontology: Series A. 78, 75-89. https://doi.org/10.1093/gerona/glac135.
Kyowa Hakko USA, 2018. Kyowa Hakko USA announces GRAS self-affirmation for Setria glutathione. Tisková zpráva ze 7. února 2018. https://www.prweb.com/releases/kyowa_hakko_usa_announces_gras_self_affirmation_for_setria_glutathione/prweb15182463.htm.
Lenton, K.J., Sané, A.T., Therriault, H., Cantin, A.M., Payette, H., Wagner, J.R., 2003. Vitamin C augments lymphocyte glutathione in subjects with ascorbate deficiency. American Journal of Clinical Nutrition. 77, 189-195. https://doi.org/10.1093/ajcn/77.1.189.
Marrades, R.M., Roca, J., Barberà, J.A., de Jover, L., MacNee, W., Rodriguez-Roisin, R., 1997. Nebulized glutathione induces bronchoconstriction in patients with mild asthma. American Journal of Respiratory and Critical Care Medicine. 156, 425-430. https://doi.org/10.1164/ajrccm.156.2.9611001.
Meister, A., Anderson, M.E., 1983. Glutathione. Annual Review of Biochemistry. 52, 711-760. https://doi.org/10.1146/annurev.bi.52.070183.003431.
Mischley, L.K., Lau, R.C., Shankland, E.G., Wilbur, T.K., Padowski, J.M., 2017. Phase IIb study of intranasal glutathione in Parkinson's disease. Journal of Parkinson's Disease. 7, 289-299. https://doi.org/10.3233/JPD-161040.
NCBI, 2026. PubChem Compound Summary for CID 124886, Glutathione. National Center for Biotechnology Information, Bethesda. https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/124886.
Park, E.Y., Shimura, N., Konishi, T., Sauchi, Y., Wada, S., Aoi, W., Nakamura, Y., Sato, K., 2014. Increase in the protein-bound form of glutathione in human blood after the oral administration of glutathione. Journal of Agricultural and Food Chemistry. 62, 6183-6189. https://doi.org/10.1021/jf501338z.
Rada Evropy, 2022. Glutathione. European Pharmacopoeia, 11th edition. European Directorate for the Quality of Medicines & HealthCare, Strasbourg.
Rambaldi, A., Jacobs, B.P., Gluud, C., 2007. Milk thistle for alcoholic and/or hepatitis B or C virus liver diseases. Cochrane Database of Systematic Reviews. 4, CD003620. https://doi.org/10.1002/14651858.CD003620.pub3.
Richie, J.P., Nichenametla, S., Neidig, W., Calcagnotto, A., Haley, J.S., Schell, T.D., Muscat, J.E., 2015. Randomized controlled trial of oral glutathione supplementation on body stores of glutathione. European Journal of Nutrition. 54, 251-263. https://doi.org/10.1007/s00394-014-0706-z.
Sarkar, R., Yadav, V., Yadav, T., P, J., Mandal, I., 2025. Glutathione as a skin-lightening agent and in melasma: a systematic review. International Journal of Dermatology. 64, 992-1004. https://doi.org/10.1111/ijd.17535.
Schmitt, B., Vicenzi, M., Garrel, C., Denis, F.M., 2015. Effects of N-acetylcysteine, oral glutathione (GSH) and a novel sublingual form of GSH on oxidative stress markers: A comparative crossover study. Redox Biology. 6, 198-205. https://doi.org/10.1016/j.redox.2015.07.012.
Sechi, G., Deledda, M.G., Bua, G., Satta, W.M., Deiana, G.A., Pes, G.M., Rosati, G., 1996. Reduced intravenous glutathione in the treatment of early Parkinson's disease. Progress in Neuro-Psychopharmacology and Biological Psychiatry. 20, 1159-1170. https://doi.org/10.1016/S0278-5846(96)00103-0.
Sekhar, R.V., McKay, S.V., Patel, S.G., Guthikonda, A.P., Reddy, V.T., Balasubramanyam, A., Jahoor, F., 2011a. Glutathione synthesis is diminished in patients with uncontrolled diabetes and restored by dietary supplementation with cysteine and glycine. Diabetes Care. 34, 162-167. https://doi.org/10.2337/dc10-1006.
Sekhar, R.V., Patel, S.G., Guthikonda, A.P., Reid, M., Balasubramanyam, A., Taffet, G.E., Jahoor, F., 2011b. Deficient synthesis of glutathione underlies oxidative stress in aging and can be corrected by dietary cysteine and glycine supplementation. American Journal of Clinical Nutrition. 94, 847-853. https://doi.org/10.3945/ajcn.110.003483.
Sinha, R., Sinha, I., Calcagnotto, A., Trushin, N., Haley, J.S., Schell, T.D., Richie, J.P., 2018. Oral supplementation with liposomal glutathione elevates body stores of glutathione and markers of immune function. European Journal of Clinical Nutrition. 72, 105-111. https://doi.org/10.1038/ejcn.2017.132.
Smyth, J.F., Bowman, A., Perren, T., Wilkinson, P., Prescott, R.J., Quinn, K.J., Tedeschi, M., 1997. Glutathione reduces the toxicity and improves quality of life of women diagnosed with ovarian cancer treated with cisplatin: results of a double-blind, randomised trial. Annals of Oncology. 8, 569-573. https://doi.org/10.1023/A:1008211226339.
Solnier, J., Du, M., Zhang, Y., Roh, Y.S., Kuo, Y.C., Ibi, A., Wood, S., Hardy, M., Gahler, R.J., Chang, C., 2026. A targeted metabolomic assessment of oral glutathione bioavailability and safety in humans: a randomized crossover clinical trial. Antioxidants. 15, 354. https://doi.org/10.3390/antiox15030354.
Sonthalia, S., Daulatabad, D., Sarkar, R., 2016. Glutathione as a skin whitening agent: Facts, myths, evidence and controversies. Indian Journal of Dermatology, Venereology and Leprology. 82, 262-272. https://doi.org/10.4103/0378-6323.179088.
Sonthalia, S., Jha, A.K., Lallas, A., Jain, G., Jakhar, D., 2018. Glutathione for skin lightening: a regnant myth or evidence-based verity? Dermatology Practical & Conceptual. 8, 15-21. https://doi.org/10.5826/dpc.0801a04.
Weschawalit, S., Thongthip, S., Phutrakool, P., Asawanonda, P., 2017. Glutathione and its antiaging and antimelanogenic effects. Clinical, Cosmetic and Investigational Dermatology. 10, 147-153. https://doi.org/10.2147/CCID.S128339.
Witschi, A., Reddy, S., Stofer, B., Lauterburg, B.H., 1992. The systemic availability of oral glutathione. European Journal of Clinical Pharmacology. 43, 667-669. https://doi.org/10.1007/BF02284971.
