Charakteristika a tradiční užití
Kreatin je dusíkatá organická sloučenina guanidinové povahy, která se přirozeně vyskytuje u obratlovců a hraje klíčovou roli v buněčném energetickém metabolismu, zejména ve tkáních s vysokými a kolísajícími nároky na energii, jako jsou kosterní svalstvo a mozek (Wyss and Kaddurah-Daouk, 2000; Wallimann et al., 2011). Byl objeven v roce 1832 francouzským chemikem Michelem Eugènem Chevreulem, který jej izoloval z vodného extraktu kosterního svalu a pojmenoval podle řeckého slova kreas (maso). O několik let později jej Justus von Liebig potvrdil jako běžnou složku svaloviny obratlovců a chemicky identifikoval jako methylguanidinooctovou kyselinu (Wyss and Kaddurah-Daouk, 2000; Bredahl et al., 2021). Lidské tělo získává kreatin dvěma cestami, a to endogenní syntézou a stravou, přičemž u osob konzumujících smíšenou stravu kryje přibližně polovinu denní potřeby vlastní syntéza a druhou polovinu příjem z potravy (Brosnan and Brosnan, 2007). Biosyntéza probíhá dvoustupňovým enzymatickým procesem ze tří aminokyselin, argininu, glycinu a methioninu. V prvním kroku enzym L-arginin:glycin-amidinotransferáza (AGAT) katalyzuje přenos amidinové skupiny z argininu na glycin za vzniku guanidinoctové kyseliny, což je krok rychlost limitující a regulační pro celou dráhu. Ve druhém kroku enzym guanidinoacetát-N-methyltransferáza (GAMT) methyluje guanidinoctovou kyselinu za použití S-adenosylmethioninu jako donoru methylové skupiny, čímž vzniká kreatin (Wyss and Kaddurah-Daouk, 2000). Tato syntéza probíhá především v játrech, ledvinách a pankreatu, odkud je kreatin krevním řečištěm distribuován do cílových tkání (Persky and Brazeau, 2001; Bredahl et al., 2021). Výchozí zásoby kreatinu nejsou u všech osob stejné. Nižší svalové koncentrace se častěji pozorují u vegetariánů a veganů, kteří nepřijímají kreatin z masa a ryb, a právě u nich bývá absolutní nárůst po suplementaci větší (Burke et al., 2003; Kaviani et al., 2020). To však neznamená, že by osoby se smíšenou stravou na kreatin nereagovaly. Rozdíl se týká především velikosti dosažitelného zvýšení zásob a nikoli základního mechanismu účinku. Přímá měření potvrdila, že vegetariáni mají klidové svalové koncentrace kreatinu a fosfokreatinu nižší přibližně o 20 až 30 % než všežravci (Kreider et al., 2017; Kaviani et al., 2020), a nižší endogenní zásoby vykazují také ženy ve srovnání s muži (Smith-Ryan et al., 2021). Variabilitu odpovědi dále ovlivňuje množství svalové hmoty, zastoupení rychlých svalových vláken, trénovanost a pravděpodobně i aktivita transportéru SLC6A8 (Wyss and Kaddurah-Daouk, 2000; Syrotuik and Bell, 2004; Kreider et al., 2017). Hlavními přirozenými potravinovými zdroji jsou maso a ryby. Pro představu, jedna pětigramová dávka kreatinu odpovídá obsahu kreatinu v přibližně 1,1 kg syrového hovězího masa, neboť hovězí obsahuje zhruba 4,5 g kreatinu na kilogram, zatímco některé ryby, například sleď, obsahují až 6,5 až 10 g kreatinu na kilogram syrové ryby (Brosnan and Brosnan, 2007; Kreider et al., 2017). Tělo dospělého člověka o hmotnosti kolem 70 kg obsahuje celkovou zásobu kreatinu přibližně 120 až 140 g, přičemž asi 95 % se nachází v kosterním svalstvu a zbytek převážně v mozku, srdci a dalších tkáních. Denní obrat činí zhruba 1 až 2 g, kdy se kreatin a fosfokreatin spontánně neenzymaticky přeměňují na kreatinin, jenž je vyloučen močí. Tato ztráta musí být průběžně nahrazována stravou nebo endogenní syntézou (Wyss and Kaddurah-Daouk, 2000; Kreider et al., 2017). Jako sportovní doplněk se kreatin dostal do širšího povědomí na začátku 90. let 20. století, k čemuž zásadně přispěla průlomová práce Harrise a kolegů. Ti prokázali, že perorální suplementace ve formě kreatin monohydrátu výrazně zvyšuje obsah celkového kreatinu v kosterním svalu, přičemž u jedinců s nejnižší výchozí hladinou činil nárůst až kolem 50 % a část přijatého kreatinu byla ukládána jako fosfokreatin (Harris et al., 1992). Komerční rozšíření následovalo po letních olympijských hrách v Barceloně v roce 1992 (Bredahl et al., 2021). Od té doby se kreatin monohydrát stal nejprozkoumanějším a nejpoužívanějším ergogenním doplňkem stravy a v pozičním stanovisku Mezinárodní společnosti pro sportovní výživu je označen za nejúčinnější nutriční doplněk dostupný sportovcům pro zvýšení kapacity vysoce intenzivní zátěže a nárůst libové tělesné hmoty během tréninku (Buford et al., 2007; Kreider et al., 2017). V posledních letech roste zájem o jeho využití i mimo sportovní oblast, například v souvislosti s kognitivními funkcemi, regenerací nebo zdravím stárnoucí populace, nejsilnější data však i nadále dominují právě v oblasti svalového metabolismu a fyzického výkonu (Avgerinos et al., 2018; Kreider and Stout, 2021; Roschel et al., 2021). Současná literatura proto kreatin neřadí pouze mezi sportovní suplementy. Zkoumá se jako nutriční podpora při stárnutí, sarkopenii, rekonvalescenci, dlouhodobé imobilizaci a v situacích zvýšených energetických nároků mozku (Kreider and Stout, 2021; Roschel et al., 2021). Nezastupitelnou fyziologickou roli kreatinu, zejména v centrálním nervovém systému, dokládají vrozené poruchy jeho metabolismu, souhrnně označované jako cerebrální kreatinové deficitní syndromy. Rozlišují se dvě poruchy syntézy, tedy deficit enzymu AGAT a deficit enzymu GAMT, a jedna porucha transportu způsobená mutacemi genu SLC6A8. Vedou k téměř úplné absenci kreatinu v mozku, měřitelné magnetickou rezonanční spektroskopií, a projevují se opožděním psychomotorického vývoje, mentální retardací, poruchami řeči, epilepsií a autistickými rysy. U poruch syntézy lze podáváním vysokých dávek kreatinu mozkové zásoby částečně obnovit, zatímco u poruchy transportéru je léčba účinná jen omezeně, protože transportér chybí přímo na hematoencefalické bariéře (Braissant and Henry, 2008; Kreider and Stout, 2021).
Chemické složení
Kreatin je chemicky (α-methylguanidino)octová kyselina, systematicky N-(aminoiminomethyl)-N-methylglycin, s empirickým vzorcem C4H9N3O2 a molární hmotností 131,13 g/mol (Obr. 1). V doplňcích stravy se nejčastěji vyskytuje ve formě monohydrátu, kdy je k molekule kreatinu vázána jedna molekula krystalické vody. Molekulový vzorec monohydrátu je tedy C4H9N3O2·H2O a molární hmotnost přibližně 149,15 g/mol (Obr. 1). Kreatin monohydrát tak hmotnostně obsahuje zhruba 87,9 % vlastního kreatinu a zbytek tvoří vázaná voda. Jde o bílý krystalický prášek bez zápachu, tvořící monoklinické krystaly (Dash et al., 2002; Bonilla et al., 2021; Kreider et al., 2022). Krystalická struktura a fyzikálně-chemické vlastnosti kreatin monohydrátu byly podrobně charakterizovány rentgenovou difrakcí a termickou analýzou. Důležité je odlišovat kreatin od kreatininu. Kreatinin je cyklický anhydrid kreatinu, který vzniká spontánní, neenzymatickou intramolekulární cyklizací za ztráty molekuly vody a představuje konečný degradační produkt vylučovaný ledvinami. Tato přeměna je urychlována nižším pH a vyšší teplotou (Dash et al., 2002; Jäger et al., 2011; Bonilla et al., 2021). V pevném stavu je kreatin monohydrát velmi stabilní a nevykazuje známky rozkladu ani po více než třech letech skladování při pokojové teplotě, kdy tvorba kreatininu zůstává pod kvantifikačním limitem (Jäger et al., 2011; Kreider et al., 2022). Naproti tomu ve vodném roztoku stabilní není a postupně se mění na kreatinin, a proto se doporučuje připravovat nápoj krátce před konzumací. Prakticky je důležité rozlišovat stabilitu suché suroviny a stabilitu hotového nápoje (Ganguly et al., 2003; Jäger et al., 2011; Kreider et al., 2022). Experimentální práce potvrzují vysokou stabilitu suchého krystalického kreatinu a postupnou degradaci v roztoku, kterou lze zpomalit chlazením. Přeměna kreatinu na kreatinin probíhá kinetikou prvního řádu, jejíž rychlost roste s teplotou a v běžném rozsahu pH nápojů také s poklesem pH pod neutrální oblast. V neutrálním či mírně zásaditém prostředí je tedy pomalejší, zatímco mírně kyselé pH, teplo a dlouhá doba skladování roztoku ji urychlují. Rozpuštění v džusu nebo teplém nápoji proto samo o sobě nepředstavuje problém, pokud je směs vypita krátce po přípravě. Nevhodné je naopak dlouhodobé, zejména několikadenní uchovávání předem připraveného kyselého roztoku (Ganguly et al., 2003; Jäger et al., 2011; Antonio et al., 2021; Kreider et al., 2022). Při neutrálním pH je kreatin během prvních hodin relativně stabilní, zatímco při skladování v kyselejším prostředí po několik dnů se jeho degradace významně zvyšuje. Fosforylovaná forma kreatinu, fosfokreatin neboli kreatinfosfát, je vysokoenergetická sloučenina sloužící jako rychle dostupná rezerva fosfátových skupin pro resyntézu adenosintrifosfátu (Wallimann et al., 2011; Bonilla et al., 2021). Rozpustnost kreatin monohydrátu ve vodě je omezená a činí přibližně 13 g/l při 25 °C, přičemž s rostoucí teplotou stoupá. Standardní dávka 5 g se tedy ve 200 až 300 ml tekutiny zcela nerozpustí. Tzv. mikronizace, tedy zmenšení velikosti částic prášku, zvyšuje rychlost rozpouštění a zlepšuje rozptylnost a smáčivost v tekutině, aniž by sama o sobě měnila vlastní rovnovážnou neboli termodynamickou rozpustnost molekuly (Albagachiev et al., 2026). Uváděná rozpustnost 13 g/l znamená, že pro úplné rozpuštění 5 g by bylo při 25 °C teoreticky potřeba přibližně 385 ml vody. V porovnání s jinými chemickými formami kreatinu zůstává monohydrát formou s nejlepším poměrem ceny, účinnosti a vědecké podloženosti (Jäger et al., 2011; Antonio et al., 2021; Kreider et al., 2022). Vyšší rozpustnost alternativní soli nebo menší velikost částic není automaticky důkazem vyšší biologické dostupnosti. Rozpustnost prášku ve sklenici sama o sobě nemá podstatný vliv na příjem kreatinu do tkání, pokud je celá dávka následně zkonzumována (Antonio et al., 2021; Kreider et al., 2022). Srovnávací studie ani dostupné farmakokinetické údaje obecně neprokazují, že by alternativní formy vedly k vyšším svalovým zásobám než kreatin monohydrát. Kreatin monohydrát se průmyslově vyrábí chemickou syntézou ze sarkosinu a kyanamidu. Při této reakci mohou vznikat nežádoucí vedlejší produkty, zejména dikyandiamid, dihydrotriazin a kreatinin, a proto se kvalita suroviny ověřuje kapalinovou chromatografií (Benzi, 2000; Jäger et al., 2011; Moret et al., 2011; Kreider et al., 2022). Kreatin monohydrát se po perorálním podání vstřebává téměř úplně a farmakokinetické studie ukázaly, že po opakovaném podávání klesá jeho clearance v důsledku postupné saturace svalových zásob (Persky et al., 2003; Kreider et al., 2022). Limitujícím krokem dlouhodobého zvýšení svalových zásob je tedy spíše buněčný transport a dosažení intramuskulární saturace než úplné rozpuštění prášku ve sklenici (Antonio et al., 2021; Kreider et al., 2022). Studie opakovaného dávkování skutečně zjistila snížení clearance, které autoři vysvětlovali saturací zásob kreatinu v kosterním svalstvu.
Obrázek 1. Chemická struktura kreatinu (kyselina N-methylguanidinooctová) a jeho monohydrátu, v němž je k molekule vázána jedna molekula vody.
Biologická aktivita a mechanismus účinku
Hlavní biologická úloha kreatinu spočívá v rámci fosfagenního energetického systému, označovaného jako systém ATP-PCr. Při svalové kontrakci je adenosintrifosfát hydrolyzován na adenosindifosfát za uvolnění energie. Jelikož buněčné zásoby adenosintrifosfátu jsou omezené a vystačí jen na několik sekund maximálního výkonu, je nezbytná jeho rychlá resyntéza. Tu zajišťuje fosfokreatin prostřednictvím reverzibilní reakce katalyzované enzymem kreatinkinázou, při níž fosfokreatin předává svou makroergní fosfátovou skupinu molekule adenosindifosfátu za vzniku adenosintrifosfátu a volného kreatinu. Tento systém poskytuje nejrychleji dostupný zdroj energie a pokrývá přibližně prvních šest až deset sekund intenzivního výkonu, čímž je rozhodující pro krátké, vysoce intenzivní zátěže, jako jsou vzpírání, sprinty nebo prudké změny pohybu (Wyss and Kaddurah-Daouk, 2000; Wallimann et al., 2011; Kreider et al., 2017). Kreatin a fosfokreatin zároveň fungují jako prostorový a časový pufr buněčné energie, který přenáší vysokoenergetické fosfátové skupiny mezi místy jejich produkce, tedy mitochondriemi, a místy spotřeby, tedy například myofibrilami (Wallimann et al., 2011). Vstup kreatinu do svalových buněk je zprostředkován specifickým, na sodíku a chloridu závislým transportérem kreatinu (CreaT, SLC6A8). Perorální suplementace vede ke zvýšení intramuskulárních koncentrací kreatinu a fosfokreatinu, typicky přibližně o 15 až 40 % (Harris et al., 1992; Hultman et al., 1996; Kreider et al., 2017). Existuje však horní hranice saturace svalových zásob, kterou nelze dalším zvyšováním dávky neomezeně překračovat. Jedinci s nižší výchozí koncentrací, například vegetariáni, zpravidla vykazují větší absolutní nárůst, zatímco u jedinců s vysokým výchozím obsahem bývá odpověď menší. Označení „respondéři“ a „non-respondéři“ je však spíše zjednodušeným popisem kontinua individuálních odpovědí než jednoznačným rozdělením populace do dvou skupin (Harris et al., 1992; Syrotuik and Bell, 2004; Kreider et al., 2017). Po ukončení suplementace se zvýšené svalové zásoby nevracejí k výchozí hodnotě okamžitě. Obvykle klesají postupně během několika týdnů, protože denně se na kreatinin přemění přibližně 1 až 2 % celkové zásoby. Praktickým důsledkem je, že vynechání jedné dávky nemá měřitelný akutní dopad a že účinek kreatinu závisí na dlouhodobém zvýšení a udržování svalových zásob, nikoli na krátkodobém stimulačním působení těsně před výkonem (Hultman et al., 1996; Kreider et al., 2017). Vedle klasického fosfagenního systému byly popsány i další buněčné mechanismy. Kreatin vykazuje v buněčných modelech přímé i nepřímé antioxidační působení a může chránit před oxidačním poškozením prostřednictvím zhášením některých reaktivních forem kyslíku a dusíku, zachováním buněčné energetické rovnováhy a ochranou mitochondriální funkce. Význam těchto mechanismů u člověka in vivo však dosud není vymezen tak přesně jako jeho úloha v systému ATP-PCr (Sestili et al., 2011). Příjem kreatinu společně se sacharidy navíc zvyšuje superkompenzaci svalového glykogenu v prvních 24 hodinách zotavení po vyčerpávajícím cvičení, což může přispívat k lepší regeneraci mezi tréninkovými jednotkami (Roberts et al., 2016). Ergogenní účinky kreatinu na sílu, výkon a tělesné složení patří k nejlépe doloženým efektům jakéhokoli doplňku stravy. Metaanalýzy konzistentně prokazují jeho přínos, zejména při spojení s odporovým tréninkem. Rozsáhlá metaanalýza zahrnující sto studií doložila malé, ale statisticky významné velikosti účinku pro tělesnou kompozici i pro úkoly fosfagenního systému trvající do třiceti sekund, s největším účinkem u cviků horní části těla (Branch, 2003). Navazující systematické přehledy s metaanalýzou samostatně potvrdily významné zlepšení svalové síly dolních končetin (Lanhers et al., 2015) i horních končetin (Lanhers et al., 2017). Suplementace zvyšuje přírůstek libové, tedy beztukové tělesné hmoty, přičemž část počátečního nárůstu hmotnosti, typicky v řádu jednoho až dvou kilogramů během prvních týdnů, je přičítána zvýšenému zadržování intracelulární vody v důsledku osmotického působení kreatinu (Kreider et al., 2017). Novější kvantitativní syntézy tento závěr zpřesňují. Metaanalýza dvanácti studií u dospělých mladších 50 let zjistila, že přidání kreatinu k odporovému tréninku zvýšilo libovou tělesnou hmotu v průměru o 1,14 kg více než samotný trénink a současně vedlo k malému snížení procenta tělesného tuku a tukové hmoty (Desai et al., 2024). Další metaanalýza 23 studií uvádí při kombinaci kreatinu a odporového tréninku průměrný dodatečný nárůst síly přibližně o 4,43 kg u cviků horní poloviny těla a o 11,35 kg u cviků dolní poloviny těla, přičemž absolutní velikost efektu se liší podle použitého testu, tréninkové úrovně, pohlaví a délky intervence (Wang et al., 2024). Metaanalýza přímých zobrazovacích měření svalové hypertrofie pomocí magnetické rezonance, výpočetní tomografie a ultrazvuku přitom ukázala pouze malý dodatečný účinek kreatinu nad rámec samotného odporového tréninku, se souhrnným odhadem velikosti účinku kolem 0,11. Výsledek podporuje existenci malého přímého přínosu pro regionální svalovou hypertrofii, sám o sobě však neurčuje, jaký podíl časného nárůstu celkové libové hmoty tvoří intracelulární voda a jaký nově vytvořená svalová tkáň (Burke et al., 2023). Mechanismy, jimiž kreatin přispívá k hypertrofii nad rámec zadržování vody, jsou předmětem výzkumu a zahrnují více cest. Vedle umožnění většího tréninkového objemu a intenzity, a tím silnějšího tréninkového podnětu, bylo navrženo i přímé ovlivnění myogenních procesů. Kreatin může zvyšovat počet satelitních buněk a myonukleí při odporovém tréninku, podporovat expresi myogenních regulačních faktorů a inzulinu podobného růstového faktoru 1 (IGF-1) a snižovat sérové koncentrace myostatinu, který je negativním regulátorem svalového růstu (Louis et al., 2004; Olsen et al., 2006; Saremi et al., 2010). Část těchto mechanismů je doložena buněčnými modely nebo menšími a kratšími intervenčními studiemi a jejich relativní význam pro dlouhodobou hypertrofii u člověka zůstává předmětem dalšího zkoumání. Kromě kosterního svalstva je kreatin významný i pro mozkovou energetiku, neboť mozek je metabolicky náročný orgán, který je schopen kreatin také lokálně syntetizovat. Kognitivní a neurologické účinky jsou nicméně méně jisté než účinky na fyzický výkon (Braissant and Henry, 2008; Kreider and Stout, 2021). Dvojitě zaslepená placebem kontrolovaná studie prokázala příznivý vliv suplementace na pracovní paměť a výsledky testů inteligence, je však třeba zdůraznit, že účastníky byli vegetariáni, u nichž lze očekávat větší prostor pro zvýšení zásob kreatinu (Rae et al., 2003). Další práce popsala příznivý vliv na náladu a na kognitivní a psychomotorické úkoly po spánkové deprivaci spojené s mírnou fyzickou zátěží (McMorris et al., 2006). Systematický přehled randomizovaných studií dospěl k závěru, že kreatin může zlepšovat krátkodobou paměť a usuzování u zdravých osob, zatímco u ostatních kognitivních domén jsou výsledky nekonzistentní a u mladších osob za běžných podmínek často beze změny (Avgerinos et al., 2018). Přínos se tedy zdá být pravděpodobnější u osob s nižšími výchozími zásobami, u starších osob nebo v podmínkách zvýšených metabolických nároků. Metaanalýza šestnácti randomizovaných studií se 492 dospělými uvedla malé příznivé účinky na paměť, dobu potřebnou ke splnění úloh pozornosti a rychlost zpracování informací, nikoli však přesvědčivý efekt na globální kognitivní výkon nebo exekutivní funkce. Jistota důkazů byla hodnocena jako střední pouze pro paměť (Xu et al., 2024). Tyto výsledky je však nutné interpretovat opatrně, protože následná metodická analýza upozornila, že některé vzájemně korelované výsledky získané od stejných účastníků byly v metaanalýze započítány jako nezávislá pozorování. To mohlo uměle zvýšit přesnost souhrnných odhadů a riziko falešně pozitivních závěrů (Citherlet, 2026). Podobný problém se týkal metaanalýzy zaměřené na paměť, která původně popsala malý příznivý účinek kreatinu, výraznější u seniorů než u mladých dospělých (Prokopidis et al., 2023a). Po upozornění na dvojí započítávání vzájemně závislých výsledků a následném přepočtu již celkový efekt na paměť nebyl statisticky významný, zatímco příznivý výsledek zůstal zachován v podskupině starších osob (Eckert and Pascher, 2023; Prokopidis et al., 2023b; Citherlet, 2026). Zvláště zajímavé výsledky byly zaznamenány v podmínkách metabolického stresu. Jednorázová vysoká dávka kreatinu 0,35 g/kg částečně zvrátila pokles kognitivního výkonu a změny mozkových vysokoenergetických fosfátů během spánkové deprivace (Gordji-Nejad et al., 2024). Následná studie ukázala zmírnění poklesu výkonu také po nižší jednorázové dávce 0,20 g/kg, i když byl účinek méně výrazný než u vyšší dávky (Gordji-Nejad et al., 2026). Celkově tato data podporují možnost cíleného přínosu v určitých stresových podmínkách, nikoli tvrzení, že kreatin funguje jako univerzální nootropikum. Z dalších zkoumaných oblastí, jako jsou regenerace, redukce únavy a zejména zdraví stárnoucí populace, je nejlépe doložena kombinace kreatinu s odporovým tréninkem u starších dospělých. Metaanalýza randomizovaných studií prokázala, že přidání kreatinu k odporovému tréninku vede u starších osob k dodatečnému nárůstu libové tkáňové hmoty přibližně o 1,4 kg a k většímu zlepšení svalové síly ve srovnání se samotným tréninkem, což z něj činí slibnou podpůrnou intervenci proti sarkopenii (Chilibeck et al., 2017). U starších osob je klíčové zejména spojení s pravidelným cvičením. Metaanalýza 20 studií zahrnující 1 093 osob vyššího věku prokázala malé, ale statisticky významné dodatečné zlepšení maximální síly při kombinaci kreatinu s tréninkem, zatímco účinek na celotělovou kostní minerální denzitu významný nebyl (Sharifian et al., 2025). U postmenopauzálních žen novější syntéza sedmi randomizovaných studií zjistila průměrný dodatečný přírůstek libové hmoty 0,37 kg a zlepšení leg-press 1RM o 7,5 kg, přičemž přínos byl patrný zejména při dávce nejméně 5 g denně společně s odporovým tréninkem. Souhrnný účinek na kostní minerální denzitu významný nebyl (Naddafha et al., 2026). Zdraví žen v průběhu života se přitom jeví jako samostatný směr výzkumu, protože hormonální změny v průběhu menstruačního cyklu, těhotenství a menopauzy mohou ovlivňovat metabolismus kreatinu i odpověď na suplementaci (Smith-Ryan et al., 2021; Smith-Ryan et al., 2025). V případě těhotenství a perimenopauzy jsou však klinická data zatím omezená a značná část argumentace vychází z mechanistických nebo preklinických poznatků, takže zde nelze formulovat pevná doporučení. Mimo pohybový aparát je kreatin zkoumán také v oblasti duševního zdraví a kostí, kde je třeba výsledky podávat obezřetně. Jako adjuvantní podpora při depresi vedl v metaanalýze k průměrnému snížení depresivních příznaků a vyšší pravděpodobnosti remise, klinická významnost výsledku však zůstává nejistá vzhledem k malému počtu studií, heterogenitě intervencí a nízké až velmi nízké jistotě části důkazů (Eckert et al., 2025). V oblasti kostního zdraví jsou výsledky rozporné. Dvanáctiměsíční studie u postmenopauzálních žen popsala při kombinaci kreatinu s odporovým tréninkem menší úbytek kostní minerální denzity krčku femuru a příznivé změny některých ukazatelů geometrie kosti (Chilibeck et al., 2015). Dvouletá studie však neprokázala zvýšení kostní minerální denzity, přestože kreatin příznivě ovlivnil některé geometrické parametry proximálního femuru související s odolností kosti vůči zatížení (Chilibeck et al., 2023). Jiná dvouletá studie s dávkou 3 g denně bez současného strukturovaného odporového tréninku žádné zlepšení kostního zdraví nezaznamenala (Sales et al., 2020). Předběžně byl zkoumán rovněž přínos kreatinu u traumatického poranění mozku. Otevřená pilotní studie u 39 dětí a dospívajících popsala při podávání 0,4 g/kg denně po dobu šesti měsíců zlepšení některých klinických výsledků a posttraumatických obtíží (Sakellaris et al., 2006). Vzhledem k malému vzorku, otevřenému uspořádání, pediatrické populaci a absenci zaslepení však nelze výsledky považovat za důkaz klinické účinnosti. Tyto směry jsou nadějné, ale zatím nedovolují silná klinická tvrzení.
Dávkování a bezpečnost užívání
K dosažení saturace svalových zásob kreatinu se používají dva hlavní dávkovací protokoly. Klasický protokol s nasycovací fází spočívá v užívání přibližně 20 g denně rozdělených do čtyř dávek po 5 g po dobu pěti až sedmi dnů. Takový režim zvýší obsah svalového kreatinu zhruba o 20 % a tato hladina je následně udržována nižší dávkou (Hultman et al., 1996; Kreider et al., 2017). Pro udržení se v praxi obvykle doporučuje 3 až 5 g denně. Alternativní protokol bez nasycovací fáze využívá rovnou nižší dávku kolem 3 g denně po dobu zhruba čtyř týdnů, čímž se dosáhne stejné úrovně saturace, jen pomaleji (Hultman et al., 1996; Buford et al., 2007; Kreider et al., 2017). Pokud jde o načasování, kombinace kreatinu se sacharidy, případně i s bílkovinami, zlepšuje jeho retenci a vychytávání svalovou tkání prostřednictvím inzulinem zprostředkované odpovědi (Green et al., 1996; Steenge et al., 2000). Z dlouhodobého hlediska je však nejdůležitější konzistentní každodenní příjem, přičemž cyklování ani přestávky v užívání nejsou nutné (Kreider et al., 2017; Antonio et al., 2021). Dávku lze rovněž vztáhnout k tělesné hmotnosti. Pro rychlou nasycovací fázi se ve studiích často používá přibližně 0,3 g/kg/den po dobu 5 až 7 dnů a následně 0,03 g/kg/den. Pro většinu dospělých však prakticky postačuje fixní udržovací dávka 3 až 5 g denně a osoby s vyšší tělesnou hmotností a velkým podílem svalové hmoty mohou potřebovat spíše horní část tohoto rozmezí (Kreider et al., 2017). Rozdělení nasycovací dávky do nejméně čtyř porcí snižuje pravděpodobnost průjmu a břišního diskomfortu, přičemž u dlouhodobého režimu není nutné přesné načasování, cyklování ani „vysazovací“ období (Ostojic and Ahmetovic, 2008; Antonio et al., 2021). Současné užití se sacharidy nebo se směsí sacharidů a bílkovin může zvýšit retenci kreatinu, vyžaduje však relativně vysoký inzulinový podnět a pro běžného uživatele není podmínkou účinnosti (Green et al., 1996; Steenge et al., 2000). Prakticky je vhodné užívat kreatin s jídlem nebo po tréninku zejména proto, že se tak snáze vytvoří pravidelný návyk a u některých osob se zlepší gastrointestinální tolerance. Akutní užití kofeinu po předchozím nasycení svalových zásob pravděpodobně účinek kreatinu neruší. Výsledky studií dlouhodobého souběžného podávání kreatinu a kofeinu jsou však smíšené, některé práce popsaly oslabení ergogenního účinku, zatímco jiné žádnou negativní interakci nebo dokonce synergický účinek nezaznamenaly. U citlivých osob může současné podání zvýšit zažívací obtíže. Dostupná data proto nepodporují nutnost plošného oddělování kreatinu a kofeinu, při výskytu obtíží je však rozumné jejich příjem časově oddělit (Trexler et al., 2016; Elosegui et al., 2022). Bezpečnostní profil kreatin monohydrátu je rozsáhle doložen a patří k nejlépe prozkoumaným mezi doplňky stravy, a to i při dlouhodobém užívání zdravými osobami. Studie sledující sportovce dlouhodobě užívající kreatin nezjistily nežádoucí účinky na funkci ledvin (Poortmans and Francaux, 1999). Rozšířený mýtus o poškození ledvin pramení mimo jiné ze záměny biomarkeru za skutečné poškození, neboť kreatin se přeměňuje na kreatinin, který se běžně používá jako nepřímý marker funkce ledvin. Mírné zvýšení jeho sérové hladiny při suplementaci tak může odrážet zvýšenou produkci kreatininu a snižovat přesnost odhadu filtrace založeného na kreatininu, aniž by nutně znamenalo skutečné snížení filtrační schopnosti ledvin (Kreider et al., 2017; Antonio et al., 2021; Tsiaras et al., 2026). Opatrnost je nicméně na místě u osob s již existujícím onemocněním ledvin, u nichž je k dispozici podstatně méně dat, a proto je vhodná konzultace s lékařem. Mezi reálné, obvykle však mírné a přechodné nežádoucí účinky patří zadržování vody a s ním spojený váhový přírůstek na počátku užívání a gastrointestinální obtíže při podání vysokých jednorázových dávek, které lze omezit rozdělením dávek a užíváním s jídlem. Tvrzení, že kreatin způsobuje dehydrataci a svalové křeče, nejsou vědeckými důkazy podpořena (Lopez et al., 2009; Kreider et al., 2017). Nejnovější metaanalýza randomizovaných studií ukázala malé zvýšení sérového kreatininu přibližně o 0,13 mg/dl, avšak bez významné změny močoviny nebo odhadované glomerulární filtrace, což podporuje interpretaci, že kreatinin je při suplementaci méně specifickým ukazatelem renální funkce (Tsiaras et al., 2026). Při klinické nejistotě lze vedle anamnézy, vyšetření moči a standardních biochemických parametrů zvážit stanovení cystatinu C nebo přímo měřenou glomerulární filtraci (Neves et al., 2011; Tsiaras et al., 2026). Závěry o bezpečnosti se týkají především zdravých osob a obvyklých dávek. U známého onemocnění ledvin, nefrotoxické léčby, těhotenství a kojení je namístě individuální lékařské posouzení, protože pro tyto skupiny je dostupných méně klinických dat (Antonio et al., 2021; Smith-Ryan et al., 2021; Tsiaras et al., 2026). K často opakovaným mýtům patří i tvrzení, že kreatin způsobuje vypadávání vlasů. Vychází z jediné studie, v níž po nasycovací fázi vzrostla hladina dihydrotestosteronu i jeho poměr k testosteronu, aniž by se ovšem vypadávání vlasů nebo stav vlasových folikulů vůbec měřily (van der Merwe et al., 2009). Tento hormonální nález nebyl přesvědčivě replikován. Přehled dvanácti prací nenašel konzistentní vliv kreatinu na testosteron ani dihydrotestosteron (Antonio et al., 2021) a randomizovaná studie z roku 2025, která přímo měřila hustotu vlasů, tloušťku vlasových stvolů a stav vlasových folikulů, žádný rozdíl oproti placebu neprokázala (Lak et al., 2025). Rovněž tvrzení o dehydrataci a svalových křečích vyvrací systematický přehled s metaanalýzou, podle nějž kreatin nezhoršuje vodní bilanci, termoregulaci ani schopnost odvádět teplo během fyzické zátěže v teplém prostředí (Lopez et al., 2009). Z regulačního hlediska je kreatin monohydrát v Evropské unii, a tedy i v České republice, běžně uváděn na trh jako složka doplňků stravy. Výrobky podléhají obecné potravinové legislativě, právním předpisům upravujícím doplňky stravy a pravidlům pro používání výživových a zdravotních tvrzení (European Parliament and Council, 2002; European Commission, 2012). Evropská komise na základě kladných vědeckých stanovisek EFSA autorizovala pro kreatin dvě zdravotní tvrzení. EFSA v roce 2011 dospěl k pozitivnímu závěru ohledně tvrzení, že kreatin zvyšuje fyzický výkon při po sobě jdoucích krátkodobých intervalech vysoce intenzivního fyzického výkonu. Tvrzení bylo následně zařazeno na unijní seznam povolených tvrzení s podmínkou denního příjmu 3 g kreatinu (EFSA NDA Panel, 2011a; European Commission, 2012). V roce 2016 EFSA rovněž kladně posoudil tvrzení, že denní konzumace kreatinu může zlepšit účinek odporového tréninku na svalovou sílu u dospělých starších 55 let. Evropská komise jej autorizovala v roce 2017. Tvrzení lze použít při denním příjmu 3 g kreatinu ve spojení s pravidelným odporovým tréninkem prováděným alespoň třikrát týdně po dobu několika týdnů (EFSA NDA Panel, 2016; European Commission, 2017). Naopak další navrhovaná tvrzení, například ohledně zvýšení pozornosti nebo zlepšení paměti, nebyla shledána dostatečně podloženými (EFSA NDA Panel, 2011b). V roce 2024 EFSA dospěl rovněž k závěru, že mezi suplementací kreatinu a zlepšením kognitivních funkcí nebyl na základě předložených důkazů prokázán vztah příčiny a následku. Evropská komise proto v květnu 2026 autorizaci tohoto tvrzení odmítla (EFSA NDA Panel, 2024; European Commission, 2026). Taková tvrzení proto nelze při obchodní komunikaci potravin a doplňků stravy v EU používat. Kreatin rovněž není uveden na aktuálním seznamu zakázaných látek a metod Světové antidopingové agentury pro rok 2026, a je tedy z pohledu antidopingových pravidel povoleným doplňkem. U sportovců však zůstává vhodné vybírat produkty s nezávislým testováním, protože případné riziko může představovat kontaminace doplňku jinými, zakázanými látkami, nikoli samotný kreatin (WADA, 2025).
Možné alternativy a související přípravky
Na trhu existuje řada alternativních chemických forem kreatinu, které jsou často propagovány jako účinnější, lépe rozpustné nebo stabilnější než monohydrát. Mezi nejznámější patří kreatin hydrochlorid, kreatin etyl ester, pufrovaný kreatin (Kre-Alkalyn), kreatin malát a kreatin nitrát. Kritické přehledy však opakovaně dospívají k závěru, že u většiny těchto novějších forem nebyla dostatečně prokázána účinnost, bezpečnost ani regulační status a že neexistuje přesvědčivý důkaz, že by byly stabilnější, rychleji vstřebatelné, účinnější ve zvyšování svalového kreatinu nebo spojené s menším výskytem nežádoucích účinků než monohydrát (Jäger et al., 2011; Fazio et al., 2022; Kreider et al., 2022). Analýza alternativních forem prodávaných na trhu navíc ukázala, že většina tvrzení o jejich nadřazenosti má omezenou nebo žádnou přímou vědeckou oporu (Escalante et al., 2022). Mnohé z těchto forem navíc obsahují méně vlastního kreatinu na gram výsledné sloučeniny a bývají dražší, takže kreatin monohydrát zůstává zlatým standardem s nejlepším poměrem ceny, účinnosti a vědecké evidence (Escalante et al., 2022; Kreider et al., 2022). Srovnávání forem by mělo být založeno na tom, zda daný produkt prokazatelně zvyšuje celkový a fosforylovaný kreatin ve svalu, zda zlepšuje výkon oproti ekvimolární dávce monohydrátu a zda má dobře popsanou bezpečnost (Jäger et al., 2011; Kreider et al., 2022). U kreatin etyl esteru randomizovaná kontrolovaná studie prokázala nižší schopnost zvýšit sérové i svalové koncentrace kreatinu a naopak vyšší tvorbu kreatininu než u monohydrátu (Spillane et al., 2009), zatímco pufrovaná forma Kre-Alkalyn nevedla ve dvojitě zaslepené studii k větším změnám svalového kreatinu, tělesného složení ani tréninkové adaptace než monohydrát (Jagim et al., 2012). Pro hydrochlorid, malát, citrát, nitrát a další směsi chybí přesvědčivý důkaz prakticky významné nadřazenosti nad ekvivalentní dávkou kreatin monohydrátu. Jejich možnou výhodou může být chuť, rozpustnost, dávkovací forma nebo individuální tolerance, nikoli však prokázaně vyšší schopnost zvyšovat svalové zásoby kreatinu či vyšší ergogenní účinnost (Jäger et al., 2011; Fazio et al., 2022; Kreider et al., 2022). Vyšší rozpustnost ve vodě totiž sama o sobě nedokládá lepší biologickou dostupnost nebo větší ukládání kreatinu ve svalové tkáni. Vedle různých forem kreatinu existuje několik dalších ergogenních doplňků, jejichž mechanismy a úroveň důkazů se liší.
Beta-alanin je limitujícím prekurzorem syntézy karnosinu, intracelulárního pufru pH ve svalu, a jeho suplementace v dávce 4 až 6 g denně po dobu alespoň dvou až čtyř týdnů zvyšuje svalový karnosin a může zlepšit výkon zejména u intenzivních úkolů trvajících přibližně jednu až čtyři minuty (Trexler et al., 2015; Saunders et al., 2017).
Beta-hydroxy-beta-metylbutyrát (HMB), metabolit leucinu, může v některých podmínkách omezovat markery svalového poškození vyvolaného cvičením a podporovat regeneraci, ačkoli výsledky studií jsou nekonzistentní (Wilson et al., 2013). Metaanalýza zaměřená na mladé osoby současně neprokázala významný dodatečný přínos HMB pro změny tělesného složení ani svalové síly během odporového tréninku (Jakubowski et al., 2020).
Syrovátkový a další kvalitní proteiny dodávají esenciální aminokyseliny, včetně leucinu, nezbytné pro stimulaci svalové proteosyntézy. Jejich přínos pro nárůst svalové hmoty a síly při odporovém tréninku je dobře doložen, zejména pokud pomáhají dosáhnout dostatečného celkového denního příjmu bílkovin (Jäger et al., 2017; Morton et al., 2018).
Kofein je dobře prokázaný ergogenní stimulant, který může zlepšovat aerobní vytrvalost, svalovou vytrvalost a některé formy anaerobního výkonu, zvyšovat bdělost a snižovat vnímanou námahu. Účinek je však individuální a liší se podle dávky, typu výkonu, návyku na kofein a genetických či dalších osobních charakteristik (Guest et al., 2021).
Citrulin malát je propagován pro podporu dostupnosti argininu a tvorby oxidu dusnatého a může mírně zvyšovat počet opakování do selhání při silovém tréninku, byť velikost účinku je malá. Metaanalýza zjistila po akutním podání 6 až 8 g citrulin malátu průměrné zvýšení přibližně o tři opakování, přičemž výsledek nebyl stejně přesvědčivý pro všechny svalové skupiny a typy cvičení (Vårvik et al., 2021).
Betain, tedy trimethylglycin, působí jako osmolyt a donor methylových skupin, jeho účinky na sportovní výkon však zůstávají nejednoznačné. Novější metaanalýza naznačila mírný přínos pro maximální sílu, zejména dolních končetin, ale nikoli konzistentní účinek na svalovou vytrvalost, sprintový výkon nebo další sledované ukazatele (Zawieja et al., 2024).
Přes existenci těchto alternativ a doplňků zůstává kreatin monohydrát jedním z doplňků s nejsilnější a nejkonzistentnější vědeckou oporou pro zvýšení kapacity opakovaného vysoce intenzivního výkonu, svalové síly a přírůstku libové tělesné hmoty při odporovém tréninku (Kreider et al., 2017).
Z dalších ergogenních látek s pozičním stanoviskem Mezinárodní společnosti pro sportovní výživu lze zmínit hydrogenuhličitan sodný, který v dávce přibližně 0,2 až 0,5 g/kg může zlepšovat vysoce intenzivní výkon trvající přibližně 30 sekund až 12 minut. Jeho kombinace s kreatinem nebo beta-alaninem může v některých podmínkách poskytovat aditivní účinek, dostupné výsledky však nejsou natolik konzistentní, aby bylo možné tento přínos zaručit pro každý typ výkonu a dávkovací protokol (Grgic et al., 2021).
Z praktického hlediska se tyto látky nekryjí, ale doplňují podle typu výkonu. Kreatin je nejvhodnější pro opakované krátké intenzivní úseky a podporu adaptace na silový trénink, beta-alanin zejména pro intenzivní úsilí trvající přibližně jednu až čtyři minuty, kofein pro akutní zvýšení bdělosti, snížení vnímané námahy a podporu různých typů výkonu a protein pro dosažení dostatečného denního příjmu esenciálních aminokyselin. Kombinovaný přípravek má smysl pouze tehdy, pokud každá složka odpovídá cíli uživatele a je přítomna v účinné dávce. Z hlediska poměru ceny a důkazů zůstává čistý kreatin monohydrát první volbou mezi jednotlivými formami kreatinu (Escalante et al., 2022; Fazio et al., 2022; Kreider et al., 2022).
Pro Kratom World sepsal:
Ing. Matěj Malík, Ph.D.
Vědecký pracovník, postdoktorand
Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, ČZU
Katedra agroenvironmentální chemie a výživy rostlin
Reference
Albagachiev, S.A., Pinegina, E.D., Sadkovskii, I.A., Krasnyuk, I.I., Mandrik, M.A., 2026. State of the Art and Development Trends in Obtaining Fast-Dissolving Forms of Creatine Monohydrate. Pharmaceuticals. 19, 128. https://doi.org/10.3390/ph19010128
Antonio, J., Candow, D.G., Forbes, S.C., Gualano, B., Jagim, A.R., Kreider, R.B., Rawson, E.S., Smith-Ryan, A.E., VanDusseldorp, T.A., Willoughby, D.S., Ziegenfuss, T.N., 2021. Common questions and misconceptions about creatine supplementation: what does the scientific evidence really show? Journal of the International Society of Sports Nutrition. 18, 13. https://doi.org/10.1186/s12970-021-00412-w
Avgerinos, K.I., Spyrou, N., Bougioukas, K.I., Kapogiannis, D., 2018. Effects of creatine supplementation on cognitive function of healthy individuals: A systematic review of randomized controlled trials. Experimental Gerontology. 108, 166-173. https://doi.org/10.1016/j.exger.2018.04.013
Benzi, G., 2000. Is there a rationale for the use of creatine either as nutritional supplementation or drug administration in humans participating in a sport? Pharmacological Research. 41, 255–264. https://doi.org/10.1006/phrs.1999.0618
Bonilla, D.A., Kreider, R.B., Stout, J.R., Forero, D.A., Kerksick, C.M., Roberts, M.D., Rawson, E.S., 2021. Metabolic Basis of Creatine in Health and Disease: A Bioinformatics-Assisted Review. Nutrients. 13, 1238. https://doi.org/10.3390/nu13041238
Braissant, O., Henry, H., 2008. AGAT, GAMT and SLC6A8 distribution in the central nervous system, in relation to creatine deficiency syndromes: a review. Journal of Inherited Metabolic Disease. 31, 230-239. https://doi.org/10.1007/s10545-008-0826-9
Branch, J.D., 2003. Effect of creatine supplementation on body composition and performance: a meta-analysis. International Journal of Sport Nutrition and Exercise Metabolism. 13, 198-226. https://doi.org/10.1123/ijsnem.13.2.198
Bredahl, E.C., Eckerson, J.M., Tracy, S.M., McDonald, T.L., Drescher, K.M., 2021. The role of creatine in the development and activation of immune responses. Nutrients. 13, 751. https://doi.org/10.3390/nu13030751
Brosnan, J.T., Brosnan, M.E., 2007. Creatine: endogenous metabolite, dietary, and therapeutic supplement. Annual Review of Nutrition. 27, 241-261. https://doi.org/10.1146/annurev.nutr.27.061406.093621
Buford, T.W., Kreider, R.B., Stout, J.R., Greenwood, M., Campbell, B., Spano, M., Ziegenfuss, T., Lopez, H., Landis, J., Antonio, J., 2007. International Society of Sports Nutrition position stand: creatine supplementation and exercise. Journal of the International Society of Sports Nutrition. 4, 6. https://doi.org/10.1186/1550-2783-4-6
Burke, D.G., Chilibeck, P.D., Parise, G., Candow, D.G., Mahoney, D., Tarnopolsky, M., 2003. Effect of creatine and weight training on muscle creatine and performance in vegetarians. Medicine & Science in Sports & Exercise. 35, 1946-1955. https://doi.org/10.1249/01.MSS.0000093614.17517.79
Burke, R., Piñero, A., Coleman, M., Mohan, A., Sapuppo, M., Augustin, F., Aragon, A.A., Candow, D.G., Forbes, S.C., Swinton, P., Schoenfeld, B.J., 2023. The Effects of Creatine Supplementation Combined with Resistance Training on Regional Measures of Muscle Hypertrophy: A Systematic Review with Meta-Analysis. Nutrients. 15, 2116. https://doi.org/10.3390/nu15092116
Chilibeck, P.D., Candow, D.G., Gordon, J.J., Duff, W.R.D., Mason, R., Shaw, K., Taylor-Gjevre, R., Nair, B., Zello, G.A., 2023. A 2-yr Randomized Controlled Trial on Creatine Supplementation during Exercise for Postmenopausal Bone Health. Medicine & Science in Sports & Exercise. 55, 1750–1760. https://doi.org/10.1249/MSS.0000000000003202
Chilibeck, P.D., Candow, D.G., Landeryou, T., Kaviani, M., Paus-Jenssen, L., 2015. Effects of Creatine and Resistance Training on Bone Health in Postmenopausal Women. Medicine & Science in Sports & Exercise. 47, 1587–1595. https://doi.org/10.1249/MSS.0000000000000571
Chilibeck, P.D., Kaviani, M., Candow, D.G., Zello, G.A., 2017. Effect of creatine supplementation during resistance training on lean tissue mass and muscular strength in older adults: a meta-analysis. Open Access Journal of Sports Medicine. 8, 213–226. https://doi.org/10.2147/OAJSM.S123529
Citherlet, T., 2026. Commentary: The effects of creatine supplementation on cognitive function in adults: a systematic review and meta-analysis. Frontiers in Nutrition. 13, 1716285. https://doi.org/10.3389/fnut.2026.1716285
Dash, A.K., Mo, Y., Pyne, A., 2002. Solid-state properties of creatine monohydrate. Journal of Pharmaceutical Sciences. 91, 708–718. https://doi.org/10.1002/jps.10073
Desai, I., Wewege, M.A., Jones, M.D., Clifford, B.K., Pandit, A., Kaakoush, N.O., Simar, D., Hagstrom, A.D., 2024. The Effect of Creatine Supplementation on Resistance Training-Based Changes to Body Composition: A Systematic Review and Meta-analysis. Journal of Strength and Conditioning Research. 38, 1813-1821. https://doi.org/10.1519/JSC.0000000000004862
Eckert, I., Lima, J., Dariva, A.A., 2025. Creatine supplementation for treating symptoms of depression: a systematic review and meta-analysis. British Journal of Nutrition. 134, 947-959. https://doi.org/10.1017/S0007114525105588
Eckert, I., Pascher, E., 2023. Letter to the Editor: Double-counting due to inadequate statistics leads to false-positive findings in “Effects of creatine supplementation on memory in healthy individuals: a systematic review and meta-analysis of randomized controlled trials.” Nutrition Reviews. 81, 1495–1496. https://doi.org/10.1093/nutrit/nuac108
EFSA NDA Panel, 2011a. Scientific Opinion on the substantiation of health claims related to creatine and increase in physical performance during short-term, high intensity, repeated exercise bouts and increase in endurance capacity pursuant to Article 13(1) of Regulation (EC) No 1924/2006. EFSA Journal. 9, 2303. https://doi.org/10.2903/j.efsa.2011.2303
EFSA NDA Panel, 2011b. Scientific Opinion on the substantiation of health claims related to creatine and increased attention and improvement of memory pursuant to Article 13(1) of Regulation (EC) No 1924/2006. EFSA Journal. 9, 2216. https://doi.org/10.2903/j.efsa.2011.2216
EFSA NDA Panel, 2016. Creatine in combination with resistance training and improvement in muscle strength: evaluation of a health claim pursuant to Article 13(5) of Regulation (EC) No 1924/2006. EFSA Journal. 14, 4400. https://doi.org/10.2903/j.efsa.2016.4400
EFSA NDA Panel, 2024. Creatine and improvement in cognitive function: evaluation of a health claim pursuant to Article 13(5) of Regulation (EC) No 1924/2006. EFSA Journal. 22, e9100. https://doi.org/10.2903/j.efsa.2024.9100
Elosegui, S., López-Seoane, J., Martínez-Ferrán, M., Pareja-Galeano, H., 2022. Interaction between caffeine and creatine when used as concurrent ergogenic supplements: a systematic review. International Journal of Sport Nutrition and Exercise Metabolism. 32, 285–295. https://doi.org/10.1123/ijsnem.2021-0262
Escalante, G., Gonzalez, A.M., St Mart, D., Torres, M., Echols, J., Islas, M., Schoenfeld, B.J., 2022. Analysis of the efficacy, safety, and cost of alternative forms of creatine available for purchase on Amazon.com: Are label claims supported by science? Heliyon. 8, e12113. https://doi.org/10.1016/j.heliyon.2022.e12113
European Commission, 2012. Commission Regulation (EU) No 432/2012 of 16 May 2012 establishing a list of permitted health claims made on foods, other than those referring to the reduction of disease risk and to children’s development and health. Official Journal of the European Union. L 136, 1–40. https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2012/432/oj
European Commission, 2017. Commission Implementing Regulation (EU) 2017/672 of 7 April 2017 authorising a health claim made on foods and amending Regulation (EU) No 432/2012. Official Journal of the European Union. L 97, 24–26. https://eur-lex.europa.eu/eli/reg_impl/2017/672/oj
European Commission, 2026. Commission Regulation (EU) 2026/1118 of 26 May 2026 refusing to authorise a health claim made on foods, other than those referring to the reduction of disease risk and to children’s development and health. Official Journal of the European Union. https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2026/1118/oj
European Parliament and Council, 2002. Directive 2002/46/EC of 10 June 2002 on the approximation of the laws of the Member States relating to food supplements. Official Journal of the European Communities. L 183, 51–57. https://eur-lex.europa.eu/eli/dir/2002/46/oj
Fazio, C., Elder, C.L., Harris, M.M., 2022. Efficacy of Alternative Forms of Creatine Supplementation on Improving Performance and Body Composition in Healthy Subjects: A Systematic Review. Journal of Strength and Conditioning Research. 36, 2663–2670. https://doi.org/10.1519/JSC.0000000000003873
Ganguly, S., Jayappa, S., Dash, A.K., 2003. Evaluation of the stability of creatine in solution prepared from effervescent creatine formulations. AAPS PharmSciTech. 4, 119–128. https://doi.org/10.1208/pt040225
Gordji-Nejad, A., Matusch, A., Hengstler, L., Beer, S., Kroll, T., Klein, S., Elmenhorst, D., Bauer, A., Drzezga, A., 2026. Single-Dose Creatine Reduces Sleep Deprivation-Induced Deterioration in Cognitive Performance. Nutrients. 18, 1192. https://doi.org/10.3390/nu18081192
Gordji-Nejad, A., Matusch, A., Kleedörfer, S., Patel, H.J., Drzezga, A., Elmenhorst, D., Binkofski, F., Bauer, A., 2024. Single dose creatine improves cognitive performance and induces changes in cerebral high energy phosphates during sleep deprivation. Scientific Reports. 14, 4937. https://doi.org/10.1038/s41598-024-54249-9
Green, A.L., Hultman, E., Macdonald, I.A., Sewell, D.A., Greenhaff, P.L., 1996. Carbohydrate ingestion augments skeletal muscle creatine accumulation during creatine supplementation in humans. American Journal of Physiology. 271, E821-E826. https://doi.org/10.1152/ajpendo.1996.271.5.E821
Grgic, J., Pedisic, Z., Saunders, B., Artioli, G.G., Schoenfeld, B.J., McKenna, M.J., Bishop, D.J., Kreider, R.B., Stout, J.R., Kalman, D.S., Arent, S.M., VanDusseldorp, T.A., Lopez, H.L., Ziegenfuss, T.N., Burke, L.M., Antonio, J., Campbell, B.I., 2021. International Society of Sports Nutrition position stand: sodium bicarbonate and exercise performance. Journal of the International Society of Sports Nutrition. 18, 61. https://doi.org/10.1186/s12970-021-00458-w
Guest, N.S., VanDusseldorp, T.A., Nelson, M.T., Grgic, J., Schoenfeld, B.J., Jenkins, N.D.M., Arent, S.M., Antonio, J., Stout, J.R., Trexler, E.T., Smith-Ryan, A.E., Goldstein, E.R., Kalman, D.S., Campbell, B.I., 2021. International society of sports nutrition position stand: caffeine and exercise performance. Journal of the International Society of Sports Nutrition. 18, 1. https://doi.org/10.1186/s12970-020-00383-4
Harris, R.C., Söderlund, K., Hultman, E., 1992. Elevation of creatine in resting and exercised muscle of normal subjects by creatine supplementation. Clinical Science. 83, 367-374. https://doi.org/10.1042/cs0830367
Hultman, E., Söderlund, K., Timmons, J.A., Cederblad, G., Greenhaff, P.L., 1996. Muscle creatine loading in men. Journal of Applied Physiology. 81, 232-237. https://doi.org/10.1152/jappl.1996.81.1.232
Jäger, R., Kerksick, C.M., Campbell, B.I., Cribb, P.J., Wells, S.D., Skwiat, T.M., Purpura, M., Ziegenfuss, T.N., Ferrando, A.A., Arent, S.M., Smith-Ryan, A.E., Stout, J.R., Arciero, P.J., Ormsbee, M.J., Taylor, L.W., Wilborn, C.D., Kalman, D.S., Kreider, R.B., Willoughby, D.S., Hoffman, J.R., Krzykowski, J.L., Antonio, J., 2017. International Society of Sports Nutrition Position Stand: protein and exercise. Journal of the International Society of Sports Nutrition. 14, 20. https://doi.org/10.1186/s12970-017-0177-8
Jäger, R., Purpura, M., Shao, A., Inoue, T., Kreider, R.B., 2011. Analysis of the efficacy, safety, and regulatory status of novel forms of creatine. Amino Acids. 40, 1369-1383. https://doi.org/10.1007/s00726-011-0874-6
Jagim, A.R., Oliver, J.M., Sanchez, A., Galvan, E., Fluckey, J., Reichman, S., Talcott, S., Kelly, K., Meininger, C., Rasmussen, C., Kreider, R.B., 2012. A buffered form of creatine does not promote greater changes in muscle creatine content, body composition, or training adaptations than creatine monohydrate. Journal of the International Society of Sports Nutrition. 9, 43. https://doi.org/10.1186/1550-2783-9-43
Jakubowski, J.S., Nunes, E.A., Teixeira, F.J., Vescio, V., Morton, R.W., Banfield, L., Phillips, S.M., 2020. Supplementation with the Leucine Metabolite β-Hydroxy-β-Methylbutyrate Does Not Improve Resistance Exercise-Induced Changes in Body Composition or Strength in Young Subjects: A Systematic Review and Meta-Analysis. Nutrients. 12, 1523. https://doi.org/10.3390/nu12051523
Kaviani, M., Shaw, K., Chilibeck, P.D., 2020. Benefits of creatine supplementation for vegetarians compared to omnivorous athletes: a systematic review. International Journal of Environmental Research and Public Health. 17, 3041. https://doi.org/10.3390/ijerph17093041
Kreider, R.B., Jäger, R., Purpura, M., 2022. Bioavailability, Efficacy, Safety, and Regulatory Status of Creatine and Related Compounds: A Critical Review. Nutrients. 14, 1035. https://doi.org/10.3390/nu14051035
Kreider, R.B., Kalman, D.S., Antonio, J., Ziegenfuss, T.N., Wildman, R., Collins, R., Candow, D.G., Kleiner, S.M., Almada, A.L., Lopez, H.L., 2017. International Society of Sports Nutrition position stand: safety and efficacy of creatine supplementation in exercise, sport, and medicine. Journal of the International Society of Sports Nutrition. 14, 18. https://doi.org/10.1186/s12970-017-0173-z
Kreider, R.B., Stout, J.R., 2021. Creatine in health and disease. Nutrients. 13, 447. https://doi.org/10.3390/nu13020447
Lak, M., Forbes, S.C., Ashtary-Larky, D., Dadkhahfar, S., Robati, R.M., Nezakati, F., Khajevandi, M., Naseri, S., Gerafiani, A., Haghighat, N., Antonio, J., Tinsley, G.M., 2025. Does creatine cause hair loss? A 12-week randomized controlled trial. Journal of the International Society of Sports Nutrition. 22(sup1), 2495229. https://doi.org/10.1080/15502783.2025.2495229
Lanhers, C., Pereira, B., Naughton, G., Trousselard, M., Lesage, F.X., Dutheil, F., 2015. Creatine Supplementation and Lower Limb Strength Performance: A Systematic Review and Meta-Analyses. Sports Medicine. 45, 1285-1294. https://doi.org/10.1007/s40279-015-0337-4
Lanhers, C., Pereira, B., Naughton, G., Trousselard, M., Lesage, F.X., Dutheil, F., 2017. Creatine Supplementation and Upper Limb Strength Performance: A Systematic Review and Meta-Analysis. Sports Medicine. 47, 163-173. https://doi.org/10.1007/s40279-016-0571-4
Lopez, R.M., Casa, D.J., McDermott, B.P., Ganio, M.S., Armstrong, L.E., Maresh, C.M., 2009. Does creatine supplementation hinder exercise heat tolerance or hydration status? A systematic review with meta-analyses. Journal of Athletic Training. 44, 215-223. https://doi.org/10.4085/1062-6050-44.2.215
Louis, M., Van Beneden, R., Dehoux, M., Thissen, J.P., Francaux, M., 2004. Creatine increases IGF-I and myogenic regulatory factor mRNA in C2C12 cells. FEBS Letters. 557, 243–247. [https://doi.org/10.1016/S0014-5793(03)01504-7](https://doi.org/10.1016/S0014-5793(03)01504-7)
McMorris, T., Harris, R.C., Swain, J., Corbett, J., Collard, K., Dyson, R.J., Dye, L., Hodgson, C., Draper, N., 2006. Effect of creatine supplementation and sleep deprivation, with mild exercise, on cognitive and psychomotor performance, mood state, and plasma concentrations of catecholamines and cortisol. Psychopharmacology. 185, 93-103. https://doi.org/10.1007/s00213-005-0269-z
Moret, S., Prevarin, A., Tubaro, F., 2011. Levels of creatine, organic contaminants and heavy metals in creatine dietary supplements. Food Chemistry. 126, 1232–1238. https://doi.org/10.1016/j.foodchem.2010.12.028
Morton, R.W., Murphy, K.T., McKellar, S.R., Schoenfeld, B.J., Henselmans, M., Helms, E., Aragon, A.A., Devries, M.C., Banfield, L., Krieger, J.W., Phillips, S.M., 2018. A systematic review, meta-analysis and meta-regression of the effect of protein supplementation on resistance training-induced gains in muscle mass and strength in healthy adults. British Journal of Sports Medicine. 52, 376–384. https://doi.org/10.1136/bjsports-2017-097608
Naddafha, S., Antonio, J., Kreider, R.B., Stout, J.R., 2026. Creatine monohydrate for lean mass, strength, and bone density in postmenopausal women: a systematic review and meta-analysis. Journal of the International Society of Sports Nutrition. 23, 2668435. https://doi.org/10.1080/15502783.2026.2668435
Neves, M. Jr., Gualano, B., Roschel, H., Lima, F.R., de Sá-Pinto, A.L., Seguro, A.C., Shimizu, M.H., Sapienza, M.T., Fuller, R., Lancha Jr., A.H., Bonfá, E., 2011. Effect of creatine supplementation on measured glomerular filtration rate in postmenopausal women. Applied Physiology, Nutrition, and Metabolism. 36, 419–422. https://doi.org/10.1139/h11-014
Olsen, S., Aagaard, P., Kadi, F., Tufekovic, G., Verney, J., Olesen, J.L., Suetta, C., Kjær, M., 2006. Creatine supplementation augments the increase in satellite cell and myonuclei number in human skeletal muscle induced by strength training. Journal of Physiology. 573, 525–534. https://doi.org/10.1113/jphysiol.2006.107359
Ostojic, S.M., Ahmetovic, Z., 2008. Gastrointestinal distress after creatine supplementation in athletes: are side effects dose dependent? Research in Sports Medicine. 16, 15–22. https://doi.org/10.1080/15438620701693280
Persky, A.M., Brazeau, G.A., 2001. Clinical pharmacology of the dietary supplement creatine monohydrate. Pharmacological Reviews. 53, 161-176. [https://doi.org/10.1016/S0031-6997(24)01490-X](https://doi.org/10.1016/S0031-6997(24)01490-X)
Persky, A.M., Müller, M., Derendorf, H., Grant, M., Brazeau, G.A., Hochhaus, G., 2003. Single- and multiple-dose pharmacokinetics of oral creatine. Journal of Clinical Pharmacology. 43, 29-37. https://doi.org/10.1177/0091270002239703
Poortmans, J.R., Francaux, M., 1999. Long-term oral creatine supplementation does not impair renal function in healthy athletes. Medicine & Science in Sports & Exercise. 31, 1108-1110. https://doi.org/10.1097/00005768-199908000-00005
Prokopidis, K., Giannos, P., Triantafyllidis, K.K., Kechagias, K.S., Forbes, S.C., Candow, D.G., 2023a. Effects of creatine supplementation on memory in healthy individuals: a systematic review and meta-analysis of randomized controlled trials. Nutrition Reviews. 81, 416–427. https://doi.org/10.1093/nutrit/nuac064
Prokopidis, K., Giannos, P., Triantafyllidis, K.K., Kechagias, K.S., Forbes, S.C., Candow, D.G., 2023b. Author’s reply: Letter to the Editor: Double counting due to inadequate statistics leads to false-positive findings in “Effects of creatine supplementation on memory in healthy individuals: a systematic review and meta-analysis of randomized controlled trials.” Nutrition Reviews. 81, 1497–1500. https://doi.org/10.1093/nutrit/nuac111
Rae, C., Digney, A.L., McEwan, S.R., Bates, T.C., 2003. Oral creatine monohydrate supplementation improves brain performance: a double-blind, placebo-controlled, cross-over trial. Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences. 270, 2147-2150. https://doi.org/10.1098/rspb.2003.2492
Roberts, P.A., Fox, J., Peirce, N., Jones, S.W., Casey, A., Greenhaff, P.L., 2016. Creatine ingestion augments dietary carbohydrate mediated muscle glycogen supercompensation during the initial 24 h of recovery following prolonged exhaustive exercise in humans. Amino Acids. 48, 1831-1842. https://doi.org/10.1007/s00726-016-2252-x
Roschel, H., Gualano, B., Ostojic, S.M., Rawson, E.S., 2021. Creatine supplementation and brain health. Nutrients. 13, 586. https://doi.org/10.3390/nu13020586
Sakellaris, G., Kotsiou, M., Tamiolaki, M., Kalostos, G., Tsapaki, E., Spanaki, M., Spilioti, M., Charissis, G., Evangeliou, A., 2006. Prevention of complications related to traumatic brain injury in children and adolescents with creatine administration: an open label randomized pilot study. The Journal of Trauma. 61, 322-329. https://doi.org/10.1097/01.ta.0000230269.46108.d5
Sales, L.P., Pinto, A.J., Rodrigues, S.F., Alvarenga, J.C., Gonçalves, N., Sampaio-Barros, M.M., Benatti, F.B., Gualano, B., Rodrigues Pereira, R.M., 2020. Creatine Supplementation (3 g/d) and Bone Health in Older Women: A 2-Year, Randomized, Placebo-Controlled Trial. The Journals of Gerontology: Series A. 75, 931-938. https://doi.org/10.1093/gerona/glz162
Saremi, A., Gharakhanloo, R., Sharghi, S., Gharaati, M.R., Larijani, B., Omidfar, K., 2010. Effects of oral creatine and resistance training on serum myostatin and GASP-1. Molecular and Cellular Endocrinology. 317, 25-30. https://doi.org/10.1016/j.mce.2009.12.019
Saunders, B., Elliott-Sale, K.J., Artioli, G.G., Swinton, P.A., Dolan, E., Roschel, H., Sale, C., Gualano, B., 2017. β-Alanine supplementation to improve exercise capacity and performance: a systematic review and meta-analysis. British Journal of Sports Medicine. 51, 658–669. https://doi.org/10.1136/bjsports-2016-096396
Sestili, P., Martinelli, C., Colombo, E., Barbieri, E., Potenza, L., Sartini, S., Fimognari, C., 2011. Creatine as an antioxidant. Amino Acids. 40, 1385-1396. https://doi.org/10.1007/s00726-011-0875-5
Sharifian, G., Aseminia, P., Heidary, D., Esformes, J.I., 2025. Impact of creatine supplementation and exercise training in older adults: a systematic review and meta-analysis. European Review of Aging and Physical Activity. 22, 17. https://doi.org/10.1186/s11556-025-00384-9
Smith-Ryan, A.E., Cabre, H.E., Eckerson, J.M., Candow, D.G., 2021. Creatine Supplementation in Women's Health: A Lifespan Perspective. Nutrients. 13, 877. https://doi.org/10.3390/nu13030877
Smith-Ryan, A.E., DelBiondo, G.M., Brown, A.F., Kleiner, S.M., Tran, N.T., Ellery, S.J., 2025. Creatine in women's health: bridging the gap from menstruation through pregnancy to menopause. Journal of the International Society of Sports Nutrition. 22, 2502094. https://doi.org/10.1080/15502783.2025.2502094
Spillane, M., Schoch, R., Cooke, M., Harvey, T., Greenwood, M., Kreider, R., Willoughby, D.S., 2009. The effects of creatine ethyl ester supplementation combined with heavy resistance training on body composition, muscle performance, and serum and muscle creatine levels. Journal of the International Society of Sports Nutrition. 6, 6. https://doi.org/10.1186/1550-2783-6-6
Steenge, G.R., Simpson, E.J., Greenhaff, P.L., 2000. Protein- and carbohydrate-induced augmentation of whole body creatine retention in humans. Journal of Applied Physiology. 89, 1165–1171. https://doi.org/10.1152/jappl.2000.89.3.1165
Syrotuik, D.G., Bell, G.J., 2004. Acute creatine monohydrate supplementation: a descriptive physiological profile of responders vs. nonresponders. Journal of Strength and Conditioning Research. 18, 610–617. https://doi.org/10.1519/12392.1
Trexler, E.T., Smith-Ryan, A.E., Roelofs, E.J., Hirsch, K.R., Persky, A.M., Mock, M.G., 2016. Effects of coffee and caffeine anhydrous intake during creatine loading. Journal of Strength and Conditioning Research. 30, 1438–1446. https://doi.org/10.1519/JSC.0000000000001223
Trexler, E.T., Smith-Ryan, A.E., Stout, J.R., Hoffman, J.R., Wilborn, C.D., Sale, C., Kreider, R.B., Jäger, R., Earnest, C.P., Bannock, L., Campbell, B., Kalman, D., Ziegenfuss, T.N., Antonio, J., 2015. International Society of Sports Nutrition position stand: Beta-Alanine. Journal of the International Society of Sports Nutrition. 12, 30. https://doi.org/10.1186/s12970-015-0090-y
Tsiaras, A., Loufopoulos, G., Theodoridis, X., Liakopoulos, V., Poulia, K.A., Chourdakis, M., 2026. The effect of creatine supplementation on kidney function: a systematic review and meta-analysis of randomized controlled trials. Journal of Renal Nutrition. Advance online publication. https://doi.org/10.1053/j.jrn.2026.04.010
Van der Merwe, J., Brooks, N.E., Myburgh, K.H., 2009. Three weeks of creatine monohydrate supplementation affects dihydrotestosterone to testosterone ratio in college-aged rugby players. Clinical Journal of Sport Medicine. 19, 399-404. https://doi.org/10.1097/JSM.0b013e3181b8b52f
Vårvik, F.T., Bjørnsen, T., Gonzalez, A.M., 2021. Acute Effect of Citrulline Malate on Repetition Performance During Strength Training: A Systematic Review and Meta-Analysis. International Journal of Sport Nutrition and Exercise Metabolism. 31, 350-358. https://doi.org/10.1123/ijsnem.2020-0295
WADA (World Anti-Doping Agency), 2025. The 2026 Prohibited List. World Anti-Doping Code, valid from 1 January 2026. https://www.wada-ama.org/en/resources/world-anti-doping-code-and-international-standards/prohibited-list
Wallimann, T., Tokarska-Schlattner, M., Schlattner, U., 2011. The creatine kinase system and pleiotropic effects of creatine. Amino Acids. 40, 1271–1296. https://doi.org/10.1007/s00726-011-0877-3
Wang, Z., Qiu, B., Li, R., Han, Y., Petersen, C., Liu, S., Zhang, Y., Liu, C., Candow, D.G., Del Coso, J., 2024. Effects of Creatine Supplementation and Resistance Training on Muscle Strength Gains in Adults <50 Years of Age: A Systematic Review and Meta-Analysis. Nutrients. 16, 3665. https://doi.org/10.3390/nu16213665
Wilson, J.M., Fitschen, P.J., Campbell, B., Wilson, G.J., Zanchi, N., Taylor, L., Wilborn, C., Kalman, D.S., Stout, J.R., Hoffman, J.R., Ziegenfuss, T.N., Lopez, H.L., Kreider, R.B., Smith-Ryan, A.E., Antonio, J., 2013. International Society of Sports Nutrition Position Stand: beta-hydroxy-beta-methylbutyrate (HMB). Journal of the International Society of Sports Nutrition. 10, 6. https://doi.org/10.1186/1550-2783-10-6
Wyss, M., Kaddurah-Daouk, R., 2000. Creatine and creatinine metabolism. Physiological Reviews. 80, 1107-1213. https://doi.org/10.1152/physrev.2000.80.3.1107
Xu, C., Bi, S., Zhang, W., Luo, L., 2024. The effects of creatine supplementation on cognitive function in adults: a systematic review and meta-analysis. Frontiers in Nutrition. 11, 1424972. https://doi.org/10.3389/fnut.2024.1424972
Zawieja, E., Machek, S., Zanchi, N.E., Cholewa, J., Woźniewicz, M., 2024. Effects of chronic betaine supplementation on exercise performance: Systematic review and meta-analysis. Journal of Sports Sciences. 42, 2131–2144. https://doi.org/10.1080/02640414.2024.2423578
