Spermidin je polyaminová sloučenina. Jako první ho objevil vědec Anton Van Leeuwenhoek v roce 1678, ale až v roce 1926 byla určena správná chemická struktura vědcem Otto Rosenheimem.
Najdeme ji v mnoha potravinách – v pšeničných klíčcích, sójových bobech či ořeších, hovězích játrech, sýrech, houbách, rybách, v zelenině a ovoci (nejvíce v hruškách, listové zelenině, květáku, brokolici či mrkví), ale také v chlorelle či spirulině. (1)
Spermidin se vyrábí ve formě kapslí nebo prášku. Doporučené dávkování je 0,5 gramu prášku (5mg čistého Spermidine), který se rozmíchá ve vodě, nebo libovolném nápoji a konzumuje se společně s jídlem.
Spermidin usnadňuje autofagii, což je buněčný proces, při kterém tělo rozkládá a recykluje poškozené buněčné komponenty, jako jsou mitochondrie, proteiny a další buněčné struktury, které již neslouží svému účelu nebo jsou poškozené. Tento mechanismus umožňuje buňkám udržovat optimální funkčnost a snižuje riziko hromadění odpadních látek, které mohou vést k buněčnému stárnutí a nemocem.
Proces autofagie nám pomohl lépe objasnit japonský biolog profesor Yoshinori Ohsumi a jeho tým, který více pochopil tento proces sledováním kvasinek pod mikroskopem. Profesor Ohsumi si totiž všiml, že když kvasinky vystavíme nějakému stresoru – například v podobě nedostatku dusíku v prostředí, začnou se u nich tvořit vakuoly, které slouží k rozkladu odpadních látek a kvasinky tak začínají v podstatě rozkládat svůj vlastní obsah, aby získaly látky, které jim v „potravě“ chybí. Objasněním tohoto procesu získal Ohsumi v roce 2016 Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. (3)
Ochrana DNA je dalším důležitým přínosem spermidinu. Volné radikály a jiné reaktivní molekuly mohou poškodit DNA, což vede k mutacím, zánětům a v některých případech k rozvoji těžkých onemocnění. Spermidin chrání DNA před tímto poškozením tím, že podporuje stabilizaci chromozomů a zlepšuje schopnost buněk opravovat poškozenou DNA. Tento ochranný efekt je klíčový pro udržení buněčné integrity a dlouhodobého zdraví.
Vědec Dr. Tobias Eisenberg zjistil v roce 2016, že Spermidin může chránit srdce z kardiovaskulárních onemocnění a snižuje arteriální krevní tlak a dále přispívá k lepší srdeční funkci. Podařilo se mu prokázat, že lidé konzumující větší množství potravin bohatých na spermidin (např. pšeničné klíčky, houby, některé druhy sýrů, hrách a ořechy) mají menší pravděpodobnost úmrtí. kvůli srdečním onemocněním a mají nižší krevní tlak. (4)
Vědec Dr. Tobias Eisenberg vystudoval biochemii na univerzitě v Tübingenu. V roce 2008 získal doktorát z molekulární biologie na univerzitě v rakouském Grazu. A od roku 2016 pracuje na výzkumu spermidinu.
Spermidin je přirozený klíč k dlouhověkosti a buněčné regeneraci, který má potenciál výrazně zlepšit kvalitu života, zejména ve vyšším věku. Díky svým účinkům na autofagii, ochranu DNA a podporu zdraví buněk se spermidin ukazuje jako účinný nástroj v boji proti stárnutí a degenerativním onemocněním. Kombinace s chlorellou navíc přidává detoxikační a regenerační rozměr, což dělá z této kombinace vynikající volbu pro ty, kteří chtějí podpořit své zdraví komplexně a dlouhodobě. Doplnění spermidinu může být krokem k lepšímu zdraví, zvýšení vitality a zpomalení procesů stárnutí. Pokud vás tento polyamin zaujal, můžete vyzkoušet náš Spermidine v balení 20g.
Děkujeme za přečtení,
Váš Kratom World.
1) The Other Legacy of Antonie Van Leeuwenhoek: The Polyamines. (April 2017).
https://clinical-and-molecular-endocrinology.imedpub.com/articles/the-other- legacy-of-antonie-van-leeuwenhoek-the-polyamines.php?aid=19400
2) Spermidine in health and disease. (January 2018).
https://www.science.org/doi/10.1126/science.aan2788
Kanna, známá pod latinským názvem Sceletium tortuosum, je rostlina pocházející z Jižní Afriky, která si získává stále větší oblibu díky svým pozitivním účinkům na psychickou pohodu. Již po staletí je využívána pro své schopnosti zmírňovat stres, zlepšovat náladu a podporovat koncentraci. V tomto článku se podíváme na její historii, přirozené prostředí, účinky i formy, ve kterých je dostupná.
Zimní období s sebou přináší nejen krásu zasněžené krajiny, ale také zvýšené riziko nachlazení a oslabené imunity. Chladné počasí, kratší dny, méně slunečního svitu a častější pobyt v uzavřených prostorách nahrávají šíření virů. Klíčem k tomu, jak zůstat zdraví, je prevence a podpora imunitního systému. Jaké kroky můžeme podniknout, abychom byli na zimu připraveni? Inspirujte se přírodními způsoby a efektivními tipy.
V dnešní uspěchané době, kdy se většina z nás potýká se stresem, únavou nebo různými zdravotními problémy, je snadné zapomenout, že zdraví nemusí vždy záviset na moderních technologiích a lécích. Někdy stačí se vrátit k přírodě a osvědčeným tradičním postupům, které fungují už po staletí. Jednou z takových cest je ájurvéda – starodávný indický systém, který se zaměřuje na rovnováhu těla, mysli a duše.